pralesnička strašná Phyllobates terribilis

třída: Obojživelníci

Zajímavost

Typické je zlatožluté základní zbarvení těla beze skvrn. Pohlavní dimorfismus je lehce patrný – samečci bývají vždy menší než samice. 

Patří mezi tzv. šípové žáby, jed těchto žab využívají jihoameričtí indiáni k přípravě jedových šipek. Pralesničky mohou mít v sobě až 1 miligram jedu, což stačí k usmrcení 15 lidí, 10 000 myší nebo dvou slonů. Jed je alkaloidní batrachotoxin, napadá sodíkové kanály buněk, zabraňuje přenášení nervových impulzů a zanechává svaly v neaktivním stavu smrštění, což může vést k zástavě srdce nebo fibrilaci – chaotickému stahování srdečních síní.

Jed pralesniček souvisí s potravou, kterou konzumují. V kolumbijské džungli žerou jedovaté mravence, což posiluje toxičnost jejich jedu. V zajetí chované pralesničky dostávají k jídlu většinou nejedovatý hmyz, jako jsou octomilky a jejich jed bývá velmi slabý.

Jed žáby vylučují kůží na povrch těla a sekret navíc silně páchne, což má predátory předem odradit. Sekret slouží i jako ochrana před mikroorganismy - chrání pralesničky před plísňovými, bakteriálními a parazitickými onemocněními. 

V přírodě obvykle žijí ve skupinkách 4 – 7 jedinců. Jsou starostlivými rodiči, vajíčka samička klade na zem pod listí a po vylíhnutí v pulce je na zádech snáší do úžlabí listů bromélií, kde se hromadí voda. V broméliích se pulci živí larvami komárů, vodními řasami nebo je samička dokrmuje neoplozenými vajíčky. Vývoj pulce v mladou žabku pak trvá okolo 55 dní. Po proměně matka žába přivádí malé žabičky ke své rodné skupině.

pondělí 9. ledna 2006