• Home
• Zvířata v zoo
• Zvíře roku
• 2010

1. CAYAN A LENYA hlasy: 43%

Na začátku roku 2010 přišel do naší zoo zcela nový druh – pár levhartů obláčkových. V roce 2002 – 2004 mohli sice návštěvníci tyto šelmy u nás spatřit, jednalo se však o zvířata z pražské zoo, která tehdy přišla kvůli povodním o svůj domov. Tentokrát se jedná o pár přidělený koordinátorem Evropských chovných programů přímo naší zoo, takže jsme se stali jednou z dvaceti zoo, které tyto překrásné šelmy chovají. Jako první přišel z pařížské zoo samec Cayan, kterému bylo v té době třičtvrtě roku. Po měsíci jej následovala dvouletá samice Lenya z anglické Zoo Howletts. První dny po svém příchodu prožívala obě zvířata po svém – Cayen snášel změnu bez problémů, vůbec se nebál a okamžitě prozkoumal bez obav svůj nový domov. Oproti tomu Lenya byla (a dodnes je) daleko více plachá, mnohem častěji se ukrývá v boudě a žije skrytým způsobem života. Zpočátku se obávala i svého partnera, nyní si již na sebe zvykli, tolerují se, chodí spolu do venkovního výběhu, ale na noc je chovatelé oddělují každého do vlastní expozice. Co se týče potravy, patří mezi gurmány, pochutnají si nejen na běžně předkládaných králících a slepicích, ale jako jediní obyvatelé pavilonu šelem i na rybách, potkanech, morčatech či syrových vejcích.

2. TIRA hlasy: 22%

Roztomilé pruhované mládě tapíra jihoamerického znamená pro naši zoo velký chovatelský úspěch. Je to první mládě, které se v naší zoo od počátků chovu v roce 1999 narodilo. Došlo k tomu na konci července 2010 v ranních hodinách, kdy chovatelé po příchodu do stáje objevili čerstvý přírůstek – malou tapíří samičku. První dny trávila spolu s rodiči ve vnitřní expozici a střídavě se stěhovala mezi tou částí ubikace, kde nebylo možné ji spatřit a mezi tou, kde ji proskleným průhledem mohli sledovat i návštěvníci. Již po pěti dnech však odvážně následovala oba rodiče do výběhu, kde postupně trávila více a více času. Oba rodiče, dvanáctiletý samec Pepa a čtyřletá samice Isara se ukázali jako „pohodáři“, přesto, že u obou se jedná o prvního potomka. Malá samička se záhy stala miláčkem návštěvníků, neboť její vzhled - výrazné ušní boltce, velké oči s udiveným pohledem, typický „chobůtek“, bílé proužky na těle a drobné puntíky na nožičkách a na hlavě ji řadí do kategorie mláďat „velice roztomilá“. Malá samička má i slavnou a známou kmotru – věčně mladou zpěvačku Heidi Janků. Ta ji na konci října pokřtila jménem Tira, což znamená španělsky a portugalsky „proužek“. Ty malá samička sice po několika měsících postupně ztratí, nicméně její pojmenování bude tuto skutečnost stále připomínat.

3. ZAMBA hlasy: 14%

Samice nosorožce tuponosého oslavila v roce 2010 hned dvojí kulatiny. Přesně před 30 lety dorazila do naší zoo a spolu se samicí Sašou se tak staly prvními nosorožci, kteří stanuli na půdě zoo. Jejím původním domovem byla africká rezervace Umfolozi, odkud byla v roce 1972 v rámci expedic Ing. Josefa Vágnera odchycena a spolu s ostatními dvanácti nosorožci převezena do Zoo Dvůr Králové. Vzhledem k tomu, že se narodila přímo v Africe, konkrétní datum narození není známo, ale její věk byl odhadnut poměrně přesně, a to na dva roky. Znamená to, že v roce 2010 jí bylo přesně čtyřicet let. Její zdravotní stav odpovídá věku a je nutné věnovat jí větší péči a pozornost. V chladnějším období pobývá ve výběhu kratší dobu než dříve, pobyt ve stáji se prodlužuje, krmná dávka je přizpůsobena jejím chutím a také dostává více vitamínů, minerálních doplňků a medikamentů na výživu kloubů. U příležitosti výročí jsme pro Zambu připravili malou oslavu. Dostala „dort“ z ovoce, zeleniny, tvrdého pečiva, ale i takových dobrůtek jako je např. kiwi, banán, pomeranč či hroznové víno. Navíc ji čekaly také praktické dárky jako je drbací kláda či dřevěná krmná kostka na granule. Zamba je pravděpodobně na dlouhou dobu posledním nosorožcem, kterého naše zoo chová, neboť třicetileté chovatelské zařízení neodpovídá celoevropským trendům a současným požadavkům.

4. MÍMÍ hlasy: 10%

V květnu roku 2010 se narodilo první mládě lvíčků zlatých v historii naší zoo. Tyto vzácné drápkaté opičky z Jižní Ameriky jsme začali chovat již v roce 1998, ale ještě nikdy se nám odchov nepodařil. Narození mláděte a první dny života byly poměrně dramatické, protože mladá dvouletá samička byla nezkušená a vypadalo to, že se o svého prvního potomka nebude schopná postarat. Nervózně pobíhala po větvích, nevěděla, jak mládě držet, nebylo vidět, že by mu dávala napít, při sebemenším vyrušení to vypadalo, že je ze sebe strhne. Otec mláděte, patnáctiletý samec, ji celou dobu uklidňoval, držel se jí nablízku a psychicky jí pomáhal tuto nezvyklou situaci zvládnout. Díky tomu, že pavilon byl kvůli jejich klidu v prvních dnech zcela uzavřen, se situace začala postupně uklidňovat, oba rodiče se začali v péči střídat a reakce samičky nebyla tolik hysterická. Po několika týdnech se ukázalo, že soužití ve společné expozici s lenochody dvouprstými není pro lvíčky ideální, protože dochází k nechtěnému narušování jejich klidu a pohody. Nakonec byla celá tříčlenná rodinka v polovině srpna přemístěna do samostatné expozice. Stěhování jim zcela jistě prospělo, přesto, že jako velcí konzervativci si na svůj nový domov zvykali téměř celý měsíc. Malé Mímí se začalo osamostatňovat a získávat sebevědomí, ke společným hrátkám dokáže vyprovokovat i svoji maminku.

5. FIALKA hlasy: 6%

V roce 2010 se po sedmi letech opět podařil odchov u ne příliš známého zástupce ptačí říše – turako fialového, což bezesporu znamená úspěch na celoevropské úrovni. Pár těchto opeřenců postupně v zoo putoval po několika stanovištích (voliéra u plameňáků, pavilon exotária), až nakonec zakotvil v odchovně exotických ptáků. Bohužel, tento prostor není pro návštěvníky přístupný, ale na druhou stranu zde mají ptáci dostatek klidu pro hnízdění. Tato skutečnost se projevila i u tohoto odchovu, kterému předcházelo sestavení nového chovného páru. Samice zhruba tři týdny před snůškou zasedla do připraveného proutěného košíku vystlaného větvičkami a klacíky, kam snesla jedno vejce. Po krátké inkubaci se vylíhlo poměrně vyvinuté mládě porostlé černým prachovým peřím, o které se starali oba rodiče. Mládě zpočátku vypadalo jako malé rozcuchané strašidlo, které se však dokáže bránit roztahováním křídel a široce otevřeným zobákem, peří dospělých mu postupně narůstalo až zhruba ve třech měsících. Z hnízda zkoušelo vylétnout velice brzy, v necelých třech týdnech. Chovatelé je dvakrát vraceli zpět do hnízda, ale již po pěti týdnech Fialka poskakoval(a) po větvích zcela samostatně. V necelých čtyřech měsících došlo k odstavu a nyní na své rodiče již pokřikuje ze sousední klece.

6. BLAŽENA hlasy: 5%

Samice krajty písmenkové je největším exemplářem hada, kterého naše zoo momentálně chová. V březnu roku 2010 oslavila přesně deset let od svého příchodu do zoo, byly jí tehdy tři roky a jejím původním majitelem byl soukromý chovatel. Návštěvníci ji mohou spatřit v přízemí pavilonu exotária, hned v první části, kde se nachází velká prosklená expozice vybavená bazénkem i souší. Spolu s ní obývá tento prostor samec krajty tmavé, který je však viditelně menší. Blaženu chovatelé příležitostně měří i váží – podle posledních údajů dosahuje hmotnosti 30 kg a délky 4,1 metru. Takto velký had by mohl být pro dospělého člověka nebezpečný, proto v případě potřeby chodí chovatelé do expozice raději ve dvou – jeden sleduje chování obou plazů a druhý se věnuje úklidu. Nejkritičtější je období, kdy krajty vytráví a čeká je krmení, neboť v této době reagují na každý pohyb a jsou velice aktivní. Potrava takto velkých hadů odpovídá i velikostí, takže Blažena si pochutnává na slepicích či králících, které dostává zhruba 1x za měsíc.