mandril rýholící Mandrillus sphinx

třída: Savci

Rozšíření

Zajímavost 

Mandril je velký úzkonosý primát z čeledi kočkodanovitých a ze skupiny pralesních paviánů. Mandrilové pocházejí z rovníkové Afriky, konkrétně států Gabon, Kongo, Kamerun a Rovníková Guinea. Obývají tropické deštné pralesy, ale i zalesněné okraje savan, pobřežní lesy, a v období sucha zavítají i na plantáže (maniokové, banánové či melounové). Mandrilové patří k nejpestřejším opicím na světě, zejména samci hýří mnoha barvami.

Sexuální dimorfismus je výrazně vyvinut. Samci mají pestře zbarvený obličej a zadek a mají trčící hřívu chlupů na hlavě. Nosní kosti jsou po délce doprovázeny šesti rýhovanými kostmi, pokryté uprostřed červenou a po stranách světle modrou kůží. Samice jsou více než o polovinu menší než samec, méně nápadně zbarvené a nemají hřívu ani perleťově zbarvený zadek.

Přirozenými nepřáteli mandrilů jsou v levharti, šimpanzi, hadi a lidé, kteří je loví na maso a střílejí jako škodnou. Přes den se pohybují převážně po zemi a shánějí potravu, v noci spí na stromech, schováni v husté spleti lián. Skupina, vedená jedním dominantním samcem, čítá 15 - 95 členů, spatřeny byly i skupiny o 150 jedincích. Hrůzu nepřátelům nahánějí zíváním a škubáním hlavou s hlasitým podupáváním nebo naopak kamennou tváří. Matka mládě nosí nejprve na břiše, později na zádech.

Ohrožení

Mandrilové jsou ve volné přírodě zranitelným druhem s klesajícími počty. Tento druh postihuje ničení stálezelených lesů. Zásadní hrozbou je pytláctví. Loveni jsou především velcí samci pro maso. Lovem jsou nejvíce ohrožené populace v blízkosti měst a silnic, kam se pytlákům snáze dostává. Vzhledem k zdokonalování loveckých technik jsou lovci čím dál úspěšnější.

pátek 6. ledna 2006