osel somálský Equus africanus somalicus

třída: Savci

osel somálský

Třída

savci

Řád

lichokopytníci

Čeleď

koňovití

Velikost

délka těla až 200 cm, kohoutková výška až 150 cm, hmotnost 200 - 370 kg

Potrava v přírodě

tráva, kořínky, větve keřů

Rozmnožování

březost 330 - 365 dní, rodí 1 mládě

Biotop 

kamenité pouště

 

Rozšíření

Zajímavost 

Osel somálský je poddruh osla afrického. Existuje ještě jeden poddruh osla afrického, osel núbijský, ze kterého před 6000 lety lidé vyšlechtili osla domácího, ale ten byl pravděpodobně ve volné přírodě úplně vyhuben. Vyskytoval se v Núbijské poušti a poslední zprávy o jeho pozorování pocházejí ze 70. let 20. století.

Oslové somálští obývají suché oblasti Etiopie a Eritrei. V Somálsku jsou pravděpodobně již vyhubeni. Je to neuvěřitelně odolné a skromné zvíře, v místě výskytu je schopné dlouho přežívat v extrémních pouštních oblastech, kterým se vyhýbají i velbloudi. Díky velmi tvrdým kopytům se může bez problémů pohybovat ve vyschlém kamenitém terénu. Jsou schopni velice dobře vidět ve tmě a pravděpodobně i rozeznávat barvy. Díky nočnímu vidění mohou být aktivní přes noc, kdy teploty nejsou tak vysoké.

Žijí v malých stádech samic s mláďaty, vedených nejstarší kobylou. Samci žijí většinou samotářsky a hájí si teritoria. Strategicky výhodná bývají teritoria u vody, kam se stádo klisen chodí napít, a na oplátku se mohou s majitelem území spářit. Mladí samci vytváří tzv. bakalářské skupiny, ve kterých žijí, dokud nejsou schopni si vybojovat vlastní teritorium. 

Pokud je stádo napadeno, staví se vůdčí hřebec na obranu, při které je ochoten i zemřít. Zatímco hřebec bojuje, zbytek stáda utíká do bezpečí. Osli jsou schopni běžet rychlostí 56 km/h při běhu na 1500 m.

Ohrožení

Tento druh lichokopytníka čelí bezprostřední hrozbě vyhubení. Patří k neohroženějším druhům z velkých savců a zároveň je nejohroženější koňovitý lichokopytník na světě. V zajetí žije kolem 230 zvířat, ve volné přírodě odhadem 500 – 600 posledních jedinců. Škodí mu lidé, kteří jej loví na maso a zabírají jeho životní prostor pastvinami pro svůj dobytek. Jeho maso pak domorodci používají jako lék na žloutenku. 

Základním problémem při snaze o záchranu osla somálského je stálý úbytek vhodných lokalit, pytláctví a značně nestabilní politické prostředí s často zuřícími vojenskými konflikty a občanskými válkami. V neposlední řadě i časté křížení s domácími formami oslů, a s tím spojené znehodnocení genetické výbavy jednotlivých populací. Z těchto problémů plyne absolutní absence jakýchkoliv ochranářských aktivit a systému efektivní ochrany.

Chov v Zoo Ústí nad Labem

Osly somálské chováme od roku 1992. První mládě, hřebeček Claude, se narodil už po dvou letech, v roce 1994. Za celou dobu chovu jsme se stali významnými chovateli v rámci evropské populace.  Můžeme se pochlubit nejvyšším počtem mláďat mezi českými zoo.

 

pátek 6. ledna 2006

Adopce zvířete

Jsem Vám sympatický, můžete se stát mým adoptivním rodičem. Částka adopce: 10 000 Kč

Informace o adopci

Patron zvířete

Na můj chov v zoo můžete přispět jakoukoli částkou, minimálně však 1 000 Kč.

Informace jak se stát patronem

foto
foto
foto

zimní sezóna: říjen - březen

od 9.00 do 16.00 h Dolní pokladna:

zavřeno Horní pokladna:

od 9.00 do 16.00 h Pavilony:

do 17.00 h Areál zoo:

více

zimní sezóna: říjen - březen

120 Kč Dospělí:

60 Kč Děti, studenti, důchodci:

310 Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě