Odchov vzácného oslíka

Po šestileté přestávce přišel v úterý 8. září na svět hřebeček osla somálského. Jeho matkou je patnáctiletá klisna Maya a otcem je hřebec Passion, který byl v loňském roce zapůjčen z liberecké zoo. Na výsledek jejich spojení jsme museli čekat více než rok, což je doba březosti u těchto lichokopytníků, poté jsme se již mohli radovat z nového přírůstku. V minulosti docházelo k porodům uvnitř pavilonu, v tomto případě se jednalo o historicky první porod ve venkovním výběhu.

Chov oslů somálských se v naší zoo datuje od roku 1992, kdy přicestovala z Tieparku Berlín čtyři zvířata (dva hřebci a dvě klisny). Prvním odchovaným mládětem byl sameček narozený o dva roky později pojmenovaný Claude. Letošní hřebeček je v pořadí již 29. mládětem, které se u nás v historii chovu narodilo. Poměr pohlaví u dosud narozených oslíků je mírně na straně samců, 15 hřebců a 14 klisen. Tímto odchovem jsme se zařadili na první místo v odchovech tohoto druhu v České republice. Stádo aktuálně čítající tři samice a letošní mládě návštěvníci naleznou po celý rok v expozici sousedící s výběhem zeber Hartmannové.

Osli somálští jsou nezapomenutelní jednak kvůli své velikosti, v kohoutku měří až půl druhého metru. A také díky výrazným pruhům na dolní části nohou. Právě tyto pruhované ponožky jsou typickým znakem divokých oslů. Tato majestátní zvířata dokáží přežívat v podobně nehostinných podmínkách jako velbloudi. Jejich domovinou jsou skalnaté polopouště severovýchodní Afriky s tuhou trávou sloužící jako potrava. Patří mezi nejohroženější druhy velkých savců, jejich počty ve volné přírodě nepřevyšují šest set jedinců. V chovných zařízeních je nyní chováno okolo dalších dvou set padesáti zvířat. Největší nebezpečí představuje lov, ztráta přirozeného prostředí a genetická degenerace v důsledku křížení s oslem domácím.

zveřejněno: středa 23. září 2020 | Matěj Kynšt