Zoo Ústí nadl Labem Zoo Ústí nadl Labem

Horské opice

sobota 2. října 2010

Hledat makaky v horach Shiga Kogen, nad zridly Jigokudani, nebylo az tak snadne. Oproti Yakushime, kde zije misty az 100 opic na km2 a potkavate je tim padem prakticky denne, tady v horach na severu ostrova Honshu je makaku podstatne min. A pohybuji se po obrovske plose, takze najit je neni nijak snadne, jak jsem se o tom presvedcil po tydnu prolezani jedlovymi, dubovymi a brezovymi lesy skrz naskrz. Za tu dobu jsem potkal jen jedinou opici, a pokazde to byl tentyz samotarsky samec, ktery si nasel opustene staveni s nekolika ovocnymi stromy kolem a kazdy den se sem nejpis vracel, aby obral tech nekolik plodu, co stacily za predchozi den uzrat. Horske tury v okoli zprofanovaneho Nagana byly uchvatne, uz sem dorazil podzim a barevnejsi byl doslova ze dne na den. A denne jsem potkaval nova zvirata, rozhodne jsem se nenudil. Ale na opice jsem mel smulu.

A s barevnym podzimem  prislo vzapeti i sychrave pocasi, co chvili jemne mrholilo, coz velmi ucinne odvadelo z tela teplo, a noci zacaly byt  poradne chladne. Kempovani pod sirakem ve spacaku v 1600 metrech a vyse nebylo uplne v pohode, a navic ten muj sepiemi prvoneny batoh a zdejsi medvedi... A tak se ze me stal rychle odbornik na zdejsi zachody. Japonci jsou v tomhle smeru neuveritelni, v horach nemaji zadne pristresky, kam by se mohl clovek schovat pred nesvary pocasi, ale supermoderni zachody, ty tu maji. Se vsemi temi tlacitky, kterymi se mi uz jednou podarilo spustit alarm, zatimco jiny klozet jsem zas v marne snaze o splachnuti vyplavil bidetem. Pripadal mi spis jak klystyr, strikal az na protejsi stenu jak gajzir a ani v tomhle pripade se mi mezi vsemi ostratnimi tlacitky nepodarilo najit to, ktere ho zastavuje. Nastesti tenhle zachod mel i hajzldedka a s tim uz jsem byl schopny komunikovat. Po dlouhych tydnech jsem se nakonec zdejsi zachody naucil splachnout a mam uz i trochu predstavu o tom, ktery cudlik vam vyhreje prkynko a ktery vam proudem tepleho vzduchu vysusi zadek. Ale hlavne jsem prisel na to, ze perfektne ciste, tepelne izolovane a medveduvzdorne zachody jsou v predrazenem Japonsku tim nejlevnejsim ubytovacim zarizenim. Prekvapive v nich nikdo nebydli...

Ale jak podzim v horach ze dne na den postupoval, zacinala mi byt i na zachode zima a protoze jsem jeste stale aklimatizovany na Indonezii, byl nejvyssi cas na to opice konecne najit! Po tydnu marne snahy uz byla z hledani makaku vylozene vojenska akce, a to doslova, protoze ji organizoval armadni kapitan. Tedy vyslouzily kapitan, ktery ted se svoji zenou vede horsky hotel primo v centru domovskych okrsku nekolika makacich tlup. Oba manzele byli pred lety v Tatrach a jejich syn zase v Indonesii, takze uz jen kvuli tomu z nich ochota jen srsela (i kdyz nutno rict, ze v Japonsku je ochota v jistem slova smyslu povinnost, at uz clovek chce nebo nechce...). Kapitan obtelefonoval vsechny sve zname majitele jinych hotelu a ridice autobusu a ti pak byli ve spojeni telefony a vysilackami a hlasili, jakmile by nekdo z nich uvidel opice. Jenze nevidel je nikdo.

Posledni den meho pobytu byla nedele a to situaci zachranilo. Jak kapitan i jeho zena tvrdili, opice maji presny kalendar a o vikendu se vzdycky objevi na silnici, kudy do hor prijizdeji vyletnici, kteri jim z oken aut obcas prihodi neco k snedku. A opravdu, v nedeli jsem podel nejvetsi silnice konecne potkal pochodovat tlupu 81 makaku, se kterymi jsem pak stravil cely den! Predstavoval jsem si nejaka placha zvirata, ale opice byly prekvapive krotke a nic moc si nedelaly z toho, kdyz jsem se k nim pripojil. Urazily za ten den asi nejdelsi vzdalenost co jsem kdy s opicema sel, nekolik kilometru z tepleho udoli az nahoru na lyzarske sjezdovky, kde uz pak vypadaly opravdu hodne nemistne! A cely den jen zraly a zraly a zraly. Podzim je pro ne obdobi nejvetsi hojnosti, protoze vsude dozravaji plody. Ale budou ho nasledovat ctyri zimni mesice, kdyz vsechno pokryje snih a na makaky zbyde prevazne jen kura a pupeny. A tak ted hromadi zasoby tuku, nektera mladata vypadaji doslova jako bezkrke kulicky.

Hlavni, po cem sly, byly kastany, ale braly vsechno jak kombajn, duznate plody, lusky, houby i spoustu zeleneho listi. Dokonce i travu a bambus! A jeste po soumraku zraly a zraly, nez se rozptylily ke spani na brizach kolem sjezdovek a horskych resortu. Tu noc jsem pak mohl v klidu zacit zastavovat auta, vracejici se po vikendu dolu do nizin, a nasledne prespat v jednom z teplejsich zachodku na dalnici.

letní sezóna: duben - září

od 9.00 do 18.00 h Pokladny zoo:

od 9.00 do 18.00 h Pavilony:

do 19.00 h Areál zoo:

přechodné období: březen, říjen

od 9.00 do 17.00 h Pokladny zoo:

od 9.00 do 17.00 h Pavilony:

do 18.00 h Areál zoo:

V březnu je horní pokladna otevřena pouze během víkendů.

více

letní sezóna: duben - září

120,- Kč Dospělí:

60,- Kč Děti, studenti, důchodci:

310,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

přechodné období: březen, říjen

110,- Kč Dospělí:

55,- Kč Děti, studenti, důchodci:

290,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě