Zoo Ústí nadl Labem Zoo Ústí nadl Labem

Sakurajima a Yakushima

pondělí 30. srpna 2010

Po roce stravenem v Indonezii jsem se vratil do Cech na jediny tyden, abych hned zas odjel zpatky do Asie. Tentokrat do Japonska, kde se pristi mesic porada primatologicky kongres, na kterem mam lobovat pro ochranu Balikpapanskho zalivu.

Pred tim me ale pozvala primatolozka Suchiko na ostrov Yakushima jizne od hlavniho japonskeho souostrovi, kde zije nejjiznejsi populace slavnych opic japonskych makaku. Suchiko tu pro svoji doktorandskou praci nekolik let zkoumala jejich reprodukcni system a ted se sem kazdy rok vraci, aby zjistila, kdo v jejich tlupach pribyl, kdo ubyl, kdo se prestehoval a kdo narodil. A odebira vzorky trusu pro analyzu DNA, takze pak u kazdeho z mladat muze znat jak matku, tak i otce. Letos ma Suchiko na sber dat i vzorku jenom tyden cisteho casu, takze me s sebou bere jako asistenta. Sbirat opici hovna pro me bude po roce znicujici ochranarske prace mezi zkorumpovanymi uredniky na Borneu opravdova dovolena snu!

O pobyt v premodernizovane japonske civilizaci ale zrovna dvakrat nestojim, takze jsem na Yakushimu vyrazil hned prvnim autobusem z letiste v Osace.

Cestovani v Japonsku je zhruba stejne tak rychle jako je drahe, takze do pristavu na jihu japonske “pevniny” ve meste Kagoshima jsem dorazil o den driv a svuj prvni den v Japonsku jsem stravil pobliz mesta na nejaktivnejsi japonske sopce Sakurajima. Ta byvala ostrovem, ale po jednom z poslednich vybuchu v roce 1914 vyprodukovala dost lavy k tomu, aby se s protejsi pevninou spojila pevninskym mostem. Na Sakurajime opice nejsou, tezko by se tu uzivily. Vetsinu povrchu (polo)ostrova pokryvaji rozpraskana lavova pole porostla borovymi lesy, takze vune pryskyrice prosycuje vzduch jako nekde na Jadranu. Borovice - pionyrska drevina, ktera obsadi lavova pole jeste pred tim, nez ji nahradi kastany, vavriny a jine subtropicke listnace. To ale trva nekolik stoleti, jeste po 96 letech na lavovych polich roste jen nizke borove mlazi. Takze nedockavi Japonci zacali s lesnickymi zasahy a borovici kaci, coz jsem nevidel moc rad, ale rikal jsem si, ze jsem si prece do Japonska prijel od ochranarske prace odpocinout...

Zahradnicke tendence japonskych ochranaru jsou ostatne videt i v systemu turistickych stezek, ktere jsou naprosto kraticke a nikam po nich nedojdete (jenom zpatky k autu), zato jsou ale plne odpocivadel a jinych romantickych stavbicek, jenze na to si holt budu muset v tehle zemi nejspis zvyknout. K prvnimu noclehu jsem ovsem tyhle altanky docela uvital. Puvodne jsem chtel sice uprostred lavove pustiny prespat v supermodernim verejnem zachodku, ktery by se coby ubytovaci zarizeni vyrovnal indoneskemu hotelu. Bohuzel, byl ale vybaveny tolika tlacitky, ze jsem ve snaze pustit vodu spustil poplach ohlasujici invalidniho turistu v nesnazich. Altanky na petiminutove posezeni nastesti zatim v Japonsku zadna tlacitka nemaji. Rano se v nich sice clovek probudi pokryty vrstvickou sopecneho popela, tu ale muze smyt v mistnich termalnich laznich.

Ostrov Yakushima se z more tyci jen o nejakych 60 km od Sakurajimy, je to ale uplne jiny svet. Obrovsky zulovy monolit, ktery se zveda z azurove vody do vysky vic nez 1900 metru, pusobi jako zastena, ktera zadrzuje vetsinu vlahy hned pote, co se morske hladiny odpari. Kolem vrcholu ostrova se tim padem neustale kondenzuji mraky, ktere vzapeti spadnou v podobe subtropicke sprsky na svahy hor, jenom aby je hned nahradily dalsi mraky. Vychodni strana ostrova je jednim z nejdestivejsich mist na svete a rocne tu spadne pres 10 metru srazek.

Primatologove si nastesti k vyzkumu prozirave vybrali zapadni svahy Yakushimy, kde naprsi jen zhruba tolik, kolik na Borneu. Zdejsi svahy jsou porostle nizkym pralesem podobneho typu, jaky byste nasli ve Stredomori. Na rozdil od Evropy je to ale na Yakushime z vyznamne casti porad jeste primarni prales.

 

Vyzkum opic na Yakushime zacal pred triceti lety. Primatologove si v jednom z mistnich domku zaridili vyzkumnou stanici, ktera je obcas opravdu narvana studenty a postdoky. Tak jako ostatne i ted, krome me a Sachiko tu ted bydli pet Japoncu (respektive prevazne Japonek) a jeden Francouz. Ten je tady z podobneho duvodu jako ja. Prerusil na par tydnu akademickou rutinu na parizske univerzite a pomaha jako asistent jedne z Japonek pri vyzkumu disperze semen opicemi. Je to vlastne vynikajici napad, jak se z rutinni kancelarske prace aspon na cas vratit do spokojenejsich studentskych let. A mistni student za to na par tydnu dostane kvalifikovaneho asistenta a poradce v jedne osobe, bez naroku na honorar.

Zivot ve vyzkumne stanici v Japonsku je ale neco uplne jineho nez v Indonesii. Za minulych par let pro me nebylo nijak tezke zvyknout si na to, ze se spinave nadobi polozi Alimu pred dvere, odkud nejakym zazrakem (o jehoz podstatu se prilis nestaram) zmizi, jen aby se vzapeti obevilo v kuchyni umyte a naplnene jidlem, ktere se tam nejakym jinym zazrakem dostalo z trznice a cestou na talir se jeste stacilo uvarit. O japonskych vyzkumnicich ani nemluve - v Sungai Wainu koluji historky o jednom, ktery si platil domorodeho asistenta na to, aby mu v pralese nosil slunecnik. Ale doma v Japonsku jsou pracovni sily drahe a o nejakych asistentech a posluhovacich tu nemuze byt rec. V Yakushime si vyzkumnici delaji vsechnu praci sami, pocinaje sberem dat a vzorku a konce varenim a veskerymi domacimi pracemi. Vladne pri tom jakasi forma komunismu, kdy se sdili vydaje a i o stanici se staraji spolecne vsichni, kdo v ni zrovna pobyvaji. A je az neuveritelne, jak se i nove prichozi dovedou v okamziku skoordinovat. Dokonce i se mnou to jaks taks slo, i pres komunikacni barieru - japonsky zatim umim rict jenom cikada, jelen a kompost. Po odpolednich domacich pracech, prokladanych nezbytnymi seancemi za pocitacem a sledovanim zapadu slunce v horkych laznich v zahrade sousedniho penzionu, pak nasleduje nezbytna vecerni spolecenska konverzace, kdy se dlouze do noci diskutuje o vsem moznem u vynikajici vecere a alkoholu, kterym se prekvapive nikdo neopije.

Nekdy se na veceri objevi soused nebo jsme naopak my pozvani k jednomu z vedlejsich domu, to je pak jidlo o to vic vynikajici a diskuse se protahne jeste vic do noci. A rano v pul pate se pak vstava, aby se mohlo s rozednenim zacerstva vyrazit za opicemi...

Yakushima Yakushima
Sakurajima Sakurajima
Sachiko a její makaci Sachiko a její makaci

letní sezóna: duben - září

od 9.00 do 18.00 h Pokladny zoo:

od 9.00 do 18.00 h Pavilony:

do 19.00 h Areál zoo:

přechodné období: březen, říjen

od 9.00 do 17.00 h Pokladny zoo:

od 9.00 do 17.00 h Pavilony:

do 18.00 h Areál zoo:

V březnu je horní pokladna otevřena pouze během víkendů.

více

letní sezóna: duben - září

120,- Kč Dospělí:

60,- Kč Děti, studenti, důchodci:

310,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

přechodné období: březen, říjen

110,- Kč Dospělí:

55,- Kč Děti, studenti, důchodci:

290,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě