Zoo Ústí nadl Labem Zoo Ústí nadl Labem

Standa - Jednání o stavbě

čtvrtek 29. listopadu 2007

Tentokrat se hlasim s mimoradnymi zpravami. Na magistratu Balikpapanu se poradal workshop ohledne planovane stavby silnice kolem a mostu pres Balipapanasky zaliv. Ten plan prestavuje v tuhle chvili nejvetsi hrozbu pro rezervaci Sungai Wain i pro pobrezni mangrovy. Krom toho, ze by rezervaci od mangrovu odrizla a cast mangrovu by se musela vykacet, silnice by celou oblast zpristupnila natolik, ze by se uz asi nepodarilo udrzet pod kontrolou spoustu ilegalnich aktivit, ktere se tu deji. Uz leta se tahnou diskuse o nekolika alternativnich resenich, jak by se mohla silnice lesu vyhnout. Vcerejsi workshop usporadala ctverice konzultantu z Jakarty, kteri tu provadeli feasibility study nekolika moznosti a meli navrhnout tu optimalni. Bylo predeslano, ze tentokrat uz se vybere definitivni varianta. Mel jsem z toho dost obavy. Konzultanty najal oblastni urad sousedniho distriktu Penajamu (Balikpapansky zaliv patri dvema distriktum, Balikpapanu a Penajamu, z cehoz ten prvni je bohaty a zrejmne proto environmentalne pomerne citlivy, o tom druhem se to prohlasit neda). A na workshop nedorazily nektere strany, kterych se enviromentalni dopad stavby silnice tyka, jako je treba urad pro ekoturismus nebo sprava rezervace Sungai Wain. Ja jsem sice prizvany taky nebyl, ale prizval jsem se sam. Prisel jsem jako zastupce mistni nevladni organizace STABIL, se kterou jsme pred dvema lety spolupracovali v dobe pruzkumu pro EIA (Environmental Impact Assessment) planovane stavby silnice. Ve sve prezentaci se konzultanti otazce vlivu na zivotni prostredi velmi peclive vyhybali i pres to, ze je moderator diskuse celkem vytravale vyzyval k tomu, aby se v tom smeru vyjadrili. O to vic je pak asi prekvapilo, jak nadsene jsme vsichni ctyri zastupci “druhe strany” (ktera je snad uz ze zasady vzdycky proti) jejich navrhy prijali, protoze jejich navrhovana alternativa je ve skutecnosti temer shodna s tou, kterou uz leta prosazuji ochranari. Slo totiz o to, ze se hlavni mesto distriktu Penajam citilo stavajici variantou silnice prilis odriznute – uz ted je to spis vesnice nez mesto a pokud by hlavni spojovaci trasa vychodniho Kalimantanu mela vest o nejakych 20 km stranou, mohlo by to pro Penajam znamenat dalsi upadek. A tak ocividne konzultantum ulozili ekonomicky oduvodnit jako nejvhodnejsi takovou variantu, ktera povede primo pres mesto. No a takova varianta by se rezervaci i mangrovum prakticky uplne vyhnula – o tom se ale konzultanti dozvedeli teprve az na workshopu. Samozrejme to uvitali, protoze na tak nakladny projekt (nejdelsi most v Indonezii) je potreba shanet velkeho mezinarodniho investora a tam uz (na rozdil od dotaci od Indoneske vlady) hraji otazky vlivu na zivotni prostredi pri rozhodovani zasadni roli. Takze jsme si navzajem predali data a zustavame v kontaktu. Bohuzel ale ani ted nepadlo slibovane definitivni rozhodnuti, zustala totiz jedna stana, ktera ma vyhrady, a to jsou namornici. Nejsou si jisti tim, jestli pri stavajici planovane vysce mostu (38 m) pod nim budou moct projizdet vsechny lode. Na druhe strane ale most nemuze byt vyssi, jednak kvuli bezpecnostnim regulacim ohledne stability a jednak kvuli planovane vystavbe letiste na pobrezi. Tohle se ted jeste resi, vcetne moznosti navrhu alternativni polohy pristavu pro velke lodi. Pokud se nakonec vsichni shodneme, bude jeste dalsi problem v tom, jak dohodu dvou distriktu predlozit vlade provincie Vychodni Kalimantan, ktera provincni silnici planuje. Kazdopadne ale uz samotna dohode (temer) dvou distriktu predstavuje zasadni krok dopredu.

Zarovnen pokracuje i me scitani kahau v zalivu. Uz druhy tyden s Alim a jeho zenou bydlime ve vesnici Kampung Baru na odlehlem okraji Balikpapanu. Kahau mame nejakych pet minut cesty lodi odsud. Motorovou lod, kterou pouzivam, jsem si nakonec koupil (za 250 dolaru, skutecne kamaradska cena od Nonova tchana, ktery stale jeste nedodelal moji pramici), takze s dopravou uz problemy nemame. Kampung Baru pusobi dojmem rybarske vesnice, ale dneska tu uz vsichni pracuji v lodenicich nebo jinde ve meste a rybari se tu spis uz jen ze sportu. Mezi domky na kulech nad vodou se chodi po drevenych chodniccich a byvalo by to mohlo byt docela romanticke misto nebyt toho, ze se vesnicani chovaji jak prasata a vesnice je jedno velke smradlave smetiste. Vsechno se vyhazuje z oken do more, ktere odpadky odplavi a pak zase naplavi zpatky. Voda je pokryta olejovym povlakem a bahno se hemzi mrchozravymi kraby. Za odlivu vesnicani povazujou vodu za cistou, a tak se v ni naruzive koupou mezi vlastnimi vykaly, igelitovymi pytliky, pet lahvemi a zdechlinami. Teprve nejvyssi odliv za uplnku prinesl opravdu cistou vodu, ktera nektere drevene chodniky uplne zaplavila a dostala se i do nekolika domu (driv to tak pry nebyvalo a vesnicani se odkazovali na golbalni oteplovani). Kazdopadne nekolik dnu pobytu v Kampung Baru mi stacilo k rozhodnuti, ze se k dlouhodobejsimu vyzkumu budu chtit usadit nekde hloubeji v zalivu. Tam se presunujeme uz zitra (uz jen ve dvou s Alim, ktery po sve zene prebere kucharske povinnosti), ceka nas nekolik odlehlejdich ricnich systemu s prespavanim v mensich vesnickach nebo venku na lodi.

foto

zimní sezóna: listopad - únor

od 9.00 do 16.00 h Pokladna zoo:

horní vstup uzavřen

od 9.00 do 16.00 h Pavilony:

do 17.00 h Areál zoo:

V březnu je horní pokladna otevřena pouze během víkendů.

více

zimní sezóna: listopad - únor

100,- Kč Dospělí:

50,- Kč Děti, studenti, důchodci:

270,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě