Standa - Mezitím v pralese

pátek 22. února 2008

Kdyz me ted v mangrovech na cas vystrida Honza Kost, dobrovolnik z Cech, budu se moct na cas vratit do rezervace nizinneho tropickeho destneho pralesa Sungai Wain, kde jsem pred dvema roky stravil svych prvnich indoneskych dvanact mesicu. Sungai Wain je od mangrovu vzdaleny jen nekolik kilometru, takze jsem se tam prubezne objevoval i letos. Abych vas uvedl to toho, co se bude dit pristi tydny, pisu tenhle mail jako resume udalosti v predchozich ctyrech mesicich.

Muj prijezd do Sungai Wainu a uvitani s kolegy ze spravy rezervace v rijnu 2007 pusobilo prekvapive formalnim dojmem a brzy mi zacalo dochazet proc asi. Vsichni ocekavali, ze me nijak nepotesi novinky z posledniho roku a ze jim asi v tom pristim roce taky zneprijemnim zivot. V rezervaci se totiz zacala budovat botanicka zahrada. Je to uz dlouholety vlekly a velmi sporny plan, ktery se ale teprve ted zacina nebezpecne rozjizdet. Byvale kolegy a pratele rozdelil na dva znepratelene tabory – na jedne strane Indonezany a na druhe strane Zapadany (v prvni rade Gaby, jejiho pritele Grahama a me). Nekde mezi obena tabory stoji nejschopnejsi zamestnec rezervace, vedouci ostrahy Agusdin, ktery se snazi byt zadobre s obema stranami. Jenom to ale zhorsuje stres, ve kterem Agusdin dlouhodobe setrvava, takze oproti predlonsku mi ted zacina pripominat depresivni trosku.

Botanicka zahrada je monstrozni plan, zahrnujici velke parkoviste, kancelare, pestitelske zarizeni, mesitu, muzeum etnobotaniky a spoustu dalsich staveb uvnitr doposud striktne chranene rezervace. Planuje se tu introdukce cizich rostlin a maji se sem prenaset orchideje a lackovky z ekoturisticke a vzdelavaci zony rezervce, pry aby se zachranily. Cele to ma nalepku ex situ conservation a je to prezentovane jako moc fajn vec. S Gaby a Grahamem jsme trochu podcenili, jake realne riziko ten plan predstavuje a ted tim padem mame co do cineni s rozjizdejicim se gigantickym projektem. Gaby se snazi prosadit zakaz budovani fyzickych staveb, bez kterych by ale botanicka zahrada nemela smysl (nebyla by dostatecne nakladna a tim padem by na ni nebylo mozne dostat velke penize). Ja se zase snazim prosadit alternativni polohu zahrady mimo rezervaci v miste, kde by naopak mohla predstavovat ochranou zonu mezi novou prumyslovou oblasti Balikpapanu a rezervaci Sungai Wain a pobreznimi mangrovy. Postupne kontaktujeme vsechny, kdo by mohli mit zajem presunuti zahrady podporit. Mam v tom jednoho spojence, a tim je Nono, byvaly muj i Gabin asistent. Ten ted dostal v botanicke zahrade pomerne vysokou pozici, protoze je jediny, kdo tomu aspon trochu rozumi. Nono je muj nejlepsi indonesky kamarad a Gabina ho ma taky moc rada, takze ze zacatku jsme z toho byli poradne znechuceni. Nicmene v tohle pripade skryta valka kamaradstvi spis podporila a s Nonem jako s jedinym zamestnancem rezervace jsem se zacal o zahrade bavit zcela otevrene, bez intrik a do detailu. Takze Nono zna vsechny moje tajne pikle a drzi si to pro sebe, zatimco ja znam vsechny jejich tajne plany a neprozrazuju zdroj.

Problem s botanickou zahradou neni jen v samotnem faktu, ze na ni ma padnout 2,5 % z uz tak male rezervace (i kdyz je to cast, ktera pred deseti lety vyhorela). Jde taky o to, ze se k ni soustredila vetsina pozornosti a ostatni aktivity rezervace, jako je vyzkum, monitoring, vzdelavani a ekoturismus, se dostavaji do naprosteho upadku. Jednou z upadajicich divizi je i Litbang, divize pro vyzkum a monitoring lesa, cili divize, na jejiz praci jsem se pred dvema lety podilel i ja. Vytrenoval jsem tri perfektni techniky, Fitriho, Ulira a Miku, kteri meli nahradil dosavadni lemply Eleho a Tona (prezdivaneho blby a blbejsi, v tom poradi). Obnovil jsem 50 km transektu (cesticek), ktere mely sluzit k monitoringu biodiverzity. A penize z meho rocniho poplatku (a z poplatku dvou dalsich kolegu) mely slouzit k obnoveni a udrzbe tri drevenych kempu uvnitr rezervace. Letos mi nezbylo nez lomit rukama nad tim, ze dva z kempu uz jsou polorozpadle a nepouzitelne, zatimco treti (Djamaluddin) je sice pouzitelny, nicmene taky polorozpadly. A v Djamaluddinu nadale pracovali blby Ele a blbejsi Tono, jejichz pracovni naplni nejspis bylo byt pritomny a nezaclanet. Monitoring prakticky neprobihal a za celeho pul druheho roku po mem odjezdu se do Dajamaluddinu nepodarilo nalakat ani jedineho vyzkumnika na vic nez na par dnu. Vcelku smutna bilance.

Kazdopadne Agusdin, ktery ma Litbang formalne na starosti, na muj prijezd reagoval velmi briskne. Behem prvniho tydne konecne vyhodil Eleho i Tona a na jejich misto nastoupili moji byvali asistenti Fitri a Ulir. Zvlast Fitri z toho byl naprosto nadseny, rezervace mu doted nabidla jen misto kuchare v kancelari, coz pro nej bylo skutecne velmi demotivujici. Prvnim ukolem novych techniku bylo dat dohromady alespon jeden z kempu, Djamaluddin. Zadani ukolu samo o sobe nestacilo, behem me neohlasene inspekce se ukazalo, ze kluci na kempu nepracujou, protoze procedura objednani potrebneho materialu a nastroju je natolik komplikovana, ze se jejich objednavka nikdy nedostane az k cloveku, jehoz ukolem by bylo dotycne veci nakoupit. Agusdinovi jsem za to mirne vynadal, nacez se procedura okamzite ujasnila, kluci dostali zakaz o tom se mnou mluvit. Kazdopadne pak kemp prokouknul behem pouhych dvou tydnu. Dalsim krokem je vytvorit pro Fitriho a Ulira neco jako pravidelny program, cehoz jsme se ujali spolecne s Gaby. Vedeni rezervace se hodne zdraha poverit me na cas vedenim divize Litbang, protoze tusi, jake pikle kuju ohledne jejich botanicke zahrady. Ale na druhe strane nemuzou prilis protestovat vzhledem k tomu, v jakem stavu ted cela divize je. Gaby uz sepsala protestni dopis a zasla s nim na urad pro zivotni prostredi, ktery poskytuje penize na chod rezervace. Takze se ted na nekolik tydnu stehuju do Djamaludinu a dokud me bude Honza nahrazovat v magrovech, budu aspon neformalne pracovat na novem programu pro Litbang. Chceme z nej udelat divizi, ktera by byla schopna botanicke zahrade konkurovat, a to by mel byt jeden z mnoha drobnych hrebicku do rakve zahrady planovane uvnitr striktne chranene rezervace.

 

foto
foto
foto

přechodné období: březen, říjen

od 9.00 do 17.00 h Dolní pokladna:

od 9.00 do 17.00 h Horní pokladna:

od 9.00 do 17.00 h Pavilony:

do 18.00 h Areál zoo:

více

přechodné období: březen, říjen

110,- Kč Dospělí:

55,- Kč Děti, studenti, důchodci:

290,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

KOUPIT VSTUPENKY ONLINE

Pomáháme přírodě