Standa - Prales versus půda

pátek 14. prosince 2007

Pred dvema tydny jsme a Alim na moji nove motorove lodi vyrazili o neco hloub do Balikpapanskeho zalivu. Namisto prespavani v zasvinene vesnici kampung Baru jsme ted nocovali v lodi na mori nebo na rece. Pro me to bylo neuveritelne osvezujici, i pres jeden den
morske nemoci. K vrcholnym zazitkum patrilo nocni koupani v mori, ktere tu permanente svetelkuje, takze kolem vas za tmy pri plavani zari paradnimi zablesky. Jenze Ali na rozdil ode mne zjistil, ze mu tahle změna zivotniho stylu prilis nesedi. Trvaly pobyt na lodi mu
nesednul tak, jak si myslel, a stejne tak nezvlada pobyt pryc od sve rodiny. V jednom kuse esemeskoval se zenou a s kamarady a marne doufal, ze to co nejdřív prestane bavit i me a ze se vratime do vesnice. Ve sve usluznosti sice nikdy nic nerekl, ale jeho zniceny vyraz ve tvari mluvil za nej. Posledni ctyri dny uz Ali skutecne nezvladal a musel ho na lodi vystridat
jeho svagr. Je ocividne, ze budu muset rychle hledat dalsiho asistenta.

Prozatim jsme s Alim dokoncili scitani kahau na ctyrech rekach, ktere jsem uz před rokem a pul prohledaval s Ulirem na sve stare, dnes uz nefunkcni padlovaci minipramicce. To bylo v dobe, kdy se pripravoval AMDAL (Environmental Impact Assessment) planovane silnice kolem celeho zalivu. Tehdy jsme sbirali data ohledne prirodnich hodnot oblasti, kterou by stavba silnice zasahla a o hrozbach ze strany ilegalnich aktivit, ktere by zpristupnenim uzemi narostly na intenzite. Dokument AMDAL doted není dodelany, nastesti plan stavby silnice kolem zalivu (zda se) ustupuje do pozadi ve prospech alternativního reseni - mostu pobliz mesta. Nonuv tchan Marjuni byl najaty jako clen tymu, ktery ma zjistovat vlastniky pudy v oblastech, ktere by musela vlada odkoupit v pripade alternativni trasy stavby silnice. Vsechno probiha v tajnosti, takze ani delnici v tymu nevedeli, proc uzemi zkoumaji - nejspis proto, ze pokud by se vlastnici dovtipili, ze se ma puda odkupovat pro tenhle ucel, ceny pudy by tim stouply. Marjuni ale ode mne o stavbe silnice vedel a tak v terenu nenapadne vyzvidal a nahlizel to map a vypada to, ze i pokud jde o ceny pozemku, bude alternativni trasa docela dobře schudna. Ja jsem mezitim pri projizdeni mangrovu mel moznost videt, co se v oblasti, kudy by původně planovana silnice vedla, zmenilo za rok a pul od naseho predchoziho pruzkumu. Prijemne prekvapeni bylo, ze v mangrovech ctyr rek, o ktere jde, nebyl otevreny ani jeden dalsi prusek kvuli vystavbe rybniku na krevety nebo kvuli spekulacim s pudou. Jediny rybnik, ktery byl vloni funkcni, je uz ted taky opusteny – nekdo (tipuju ze spekulant s pudou) totiz vypalil chatu jeho majitele a ten uz si tu nejspis netroufa dal bydlet (pri podobnem incidentu o par set metru dal prisel pred nejakymi tremi lety jeden clovek o zivot). Jine mile prekvapeni bylo, ze stare pruseky v mangrovech prekavapive dobre regeneruji. Reka Tengah, ktera byla pred sedmi lety temer kompletne vykacena, byla jeste vloni pachnouci zahnivajici stoka. Vsechno pokacene drevo v ni totiz bylo nechane bez uzitku jen tak zetlit. Vozili jsme sem novinare a zastupce vlady, abychom jim ukazali, jak muze cely zaliv dopadnout, pokud ho nekdo nebude hlidat. Letos uz ale poprve hnede bahno pokryly prvni zelene semenacky a cele povodi naraz zacina regenrovat. Nicméně mangrovy v ostatnich rekach jsou porad jeste plne cedulek se jmeny “vlastniku”, kteri si uzemi odkoupili od spekulantu s pudou. Nekteri z nich mozna vedi, ze jejich certifikat je jen kus papiru s razitkem, protoze lesy byly v Indonezii v sedesatych letech znarodnene a nelze je vlastnit, vetsina z nich to ale nejspis nevi. Tezko rict, kolik z nich je připravených vzit motorove pily a uzemi “sveho” mangrovu vykácet, aby bylo jasne, ze tady les neni a lze tu zbudovat napriklad rybnik nebo tovarnu. Starosta nam sice po predlonske medialni kampani slibil vsechny cedulky se jmeny strhat pri velke manifestacni razii, ale doted je vse na svych mistech. Stejne tak i ilegalni tezba probiha stejne intenzivne jako pred puldruhym rokem. Stale je tu ilegalni pila, ktera je centrem tezby, jeden z drevarskych kempu se rozrostl v malou osadu a po setmeni jsou na rekach i v zalivu k videni male lode plne nalozene nakradenym drevem. Zrovna tak i uhlir, ktery sidli na jedne z rek, pokracuje v premenovani stromu v drevene uhli. Tentokrat mi nabidnul skoncit, pokud mu zaplatim odstupne ve vysi sesti milionu korun – tim ovsem prisel o veskery soucit, ktery jsem s nim coby s chudym vesnicanem doted mel a dostal se taky na seznam ilegalnich narusitelu.

Ovsem nejhorsi prekvapeni bylo obrovske uzemi Langrovu a prilehleho lesa doslova srovname se zemi během minuleho mesice kvuli planovane vystavbe tovarny na zpracovani palmoveho oleje. Tovarna se zacala stavet uz před dvema lety v usti jedne z odlehlejsich rek, ale z nejakeho nejasneho duvodu stavba zkrachovala a zustalo po ni jen obrovske erozni udoli a zakladna pro novy kemp ilegalnich tezaru dreva. Ted ale stejna spolecnost otevrela jeste vetsi uzemi na jine z rek. Je pomerne tezke se proti takove stavbe postavit., ale protoze temer kazdy v Indonezii prekracuje nejaky zakon, zkusil jsem zfotodokumentovat vsechno, co by mohlo byt ilegalni v pripade tehle stavby – třeba vykaceni mangrovu nebo to, ze se drevo z vykacenych stromu zpracovava na prkana a odvazi. S nasbíranými fotografiemi a GPS koordinatami ted na dva tydny prerusuju primatologicky pruzkum a vracim se do mesta.

foto

přechodné období: březen, říjen

od 9.00 do 17.00 h Dolní pokladna:

od 9.00 do 17.00 h Horní pokladna:

od 9.00 do 17.00 h Pavilony:

do 18.00 h Areál zoo:

více

letní sezóna: duben - září

120,- Kč Dospělí:

60,- Kč Děti, studenti, důchodci:

310,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

přechodné období: březen, říjen

110,- Kč Dospělí:

55,- Kč Děti, studenti, důchodci:

290,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

KOUPIT VSTUPENKY ONLINE

Pomáháme přírodě