Standa - Zvířata na transektech

pátek 14. března 2008

Muj navrat do rezervace destneho pralesa Sungai Wain zacal pred par tydny procistovanim 46 km transektu, ktere jsme obnovili v ramci predlonskeho vyzkumu hulmanu belocelych. Transekty jsou uzke, pravitkove rovne cesticky v severojiznim nebo vychodozapadnim smeru, ktere protinaji prales jako anatomicke rezy krajinou a ze kterych je mozne studovat reprezentativni vyseky jinak pomerne nepruchodne dzungle. Predloni jsme zacali s jejich absolutnim procistovanim, coz zahrnuje krome prosekani vegetace a odstraneni sucheho dreva taky shrabani veskereho drobneho opadu s pomoci hrabicek vyrobenych z palmovych listu. Po zametenych transektech se da pohybovat neslysne a nenapadne, takze se vyzkumnikovi dari pozorovat zvirata jeste pred tim, nez ona uvidi jeho a prchnou. Nicmene po mesici jsou cesticky zanesene novym opadem a musi se zametat znovu.

Po dvou letech, kdy prace v Sungai Wainu lezela ladem, uz byly transekty v celkem seslem stavu. Jejich obnovu uhradil fotograf Petr Slavik, ktery se tu chystal fotit zvirata. Minule jsem cast transektu cistil sam a svych pet asistentu jsem mel pod kazdodenni kontrolou – tehdy se prace mela k svetu rychle pote, co jsem kluky parkrat vratil na stejne transekty, aby tam opravili nedokonalosti ze vcerejska. Letos jsem ale v dobe cisteni transektu pobyval dvacet km odsud v mangrovech. Jakmile vedouci vyzkumu Agusdin zjistil, ze mam na transekty penize, pojal nejspis obavu, ze je zproneverim, a tak pro jistotu do lesa bez nejakeho planovani poslal vesnicany Ipula a Nuriho, aby s cistenim zacali.

Stastnou nahodou jsem se v Sungai Wainu objevil ve chvili, kdy huntovali teprve druhy kilometr transektu. Poslal jsem je domu, protoze pokud by s praci zacali tak brzo, byly by pruseky v dobe Petrova prijezdu znovu zanesene. A dal jsem jim presne instrukce, jak ma prace na transektech napriste vypadat. Napodruhe Ipul a Nuri zacali ve spravnem terminu, nicmene zrejme s predstavou, ze dal uz je kontrolovat nebudu, protoze uz jsem tak jednou udelal. Takze pri druhe kontrole jsem nasel stejne odflaklou praci jako na zacatku. To se opakovalo jeste jednou, nez byly transekty alespon jakz takz. Rozmrzeni ovsem bylo na obou stranach, protoze Ipul a Nuri uz predem pocitali s odbytou praci, za kterou jim vic nez 400 dolaru pripadalo jako fajn penize. Za jakz takz slusnou praci se jim ten podnik zdal byt prodelecny. Ironicke na tom je to, ze Petr v ramci sveho pomerne kratkeho pobytu v Sungai Wainu nakonec ani nemel moznost vsech 46 km transektu poradne vyuzit.

Ja jsem obnovene transekty vyuzival k pruzkumu populaci nocnich savcu. Dny jsem travil prevazne v kempu a do lesa jsem vyrazel v dobe, kdy se zbytek kempu ukladal ke spani. S celovkou na hlave jsem se na transektech snazil zachytit odlesky oci, coz je nejsikovnejsi zpusob, jak nocni savce najit. Vetsina z odlesku ovsem nepatrila poloopicim, o ktere mi slo v prvni rade, ale kancilum. Tihle miniaturni pribuzni jelenu se ve dne i v noci pohybuji pralesem a poziraji spadane plody. Za dne jsou plasi a po setkani s clovekem hned prchaji. Ale v noci je to jine, protoze na cloveka s celovkou na hlave zvirata reagujou prekvapive malo a muzou se celkem v klidu past treba dva metry od vas. Totez plati i pro druhou nejcasteji pozorovanou skupinu zvirat, pro male selmicky cibetky.

Tech je tu nekolik druhu, pocinaje cibetkou malajskou, ktera v noci pravidelne navstevuje kempy a hleda odpadky, a konce plachym binturongem, ktereho se tu podarilo videt jen nekolika stastlicvum. Na transektech se nejcasteji nechaji potkat stromovy ovijec pruhovany a pozemni puchol zihany, pripominajici miniaturniho vaklovlka. Obcas se podari zpozorovat i stripky jejich rodinneho zivota. Potkal jsem treba ovijece obklopeneho celou skupinou odrostlych mladat nebo samce puchola, ktery nejspis natrefil na stopu jineho puchola, protoze naprosto zbesile pobihal v kruzich kolem me, aniz by me bral na zretel, a opakovane moci preznacoval jedno a totez misto.

Jina zvirata je obtiznejsi pozorovat, a to vcetne tech asi nejbeznejsich, krys. Krys je tu nekolik druhu, pricemz ty v pralese jsou zdejsi puvodni – zavlecenym krysam potkanum se na Borneu do primarnich pralesu proniknout nepodarilo. Krysy jsou ale opatrna zvirata, ktera se kolem vas vetsinou jen mihnou a zmizi bez toho, ze by se na vas podivala. Tim padem pozorovatel ani nemusi postrehnout bledy odraz jejich svetelkujicich oci. Pokud uz krysy vidate pravidelne, znamena to, ze uz mate v pozorovani pralesnich savcu dobry cvik. Stejne tak dalsi z beznych nocnich savcu, veverky poletuchy, jsou pomerne obtizne k videni, protoze se nejvic pohybuji v nejvyssich korunach, kam uz svetlo baterky obtizne pronika a odkud uz odlesky jejich oci nemusite zachytit. Doted nemame uplne jasno v tom, kolik druhu poletuch vlastne v Sungai Wainu zije. Ty nejvetsi z nich dorustaji velikosti cibetek.

Letos jsme pristihli cihlove cervenou poletuchu Thomasovu na nizsich stromech, kde se konecne nechala pozorovat zblizka. Vubec nepouzivala svoji plachtici membranu a proste jenom splhala a skakala mezi vetvemi jako nejaka kuna. Teprve po tomhle pozorovani jsem pochopil, jak je mozne, ze nekolik fotografii tehle poletuchy zachycene automatickymi kamerami v pomerne netypickem prostredi - na zemi, bylo pred par lety popsano jako novy druh savce zarazovaneho poruznu mezi selmy a lemury.

Jina zvirata se na transektech potkavaji jen vzacne a s notnou davkou stesti. Letos jsem tak vubec prvne uvidel dikobraza kratkoocaseho nebo drobnou rybozravou kocku plochocelou. I oba druhy nocnich primatu, ktere jsem tu hledal – outloni a nartouni – se radi k temhle vzacne videnym zviratum. Dilem i proto, ze se drzi v jinych castech lesa, nez kde jsme pracne vybudovali nas system transektu. Ja a moji nejblizsi spolupracovnici jsme outlone a nartouny pozorovali jen sestkrat a ani jednou z toho na transektech. Pritom alespon outlon neni nijak nenapadne zvire. Drzi se spis ve strednich patrech pralesa nez na vysokych stromech a i kdyby, silne zablesky jeho oci jsou videt hodne daleko. Navic na pritomnost cloveka nereaguje uprkem, ale tim, ze ztuhne na jednom miste a bez sebemensiho pohybu pozorovatele sleduje, pricemz ho ovsem jeho zarici oci rychle prozradi. Tahle reakce z nej cini pomerne nudny objekt pozorovani, protoze muzete cekat dlouhe desitky minut a outlon proste nic jineho neudela. V cloveku pak bojuje trpelivost s unavou, takze ani ja jsem pri svych dvou setkanich s outlonem jsem nevydrzel vyckavat az do chvile, kdy zvire udajne na pozorovatele prestane re

foto
foto
foto

přechodné období: březen, říjen

od 9.00 do 17.00 h Dolní pokladna:

od 9.00 do 17.00 h Horní pokladna:

od 9.00 do 17.00 h Pavilony:

do 18.00 h Areál zoo:

více

přechodné období: březen, říjen

110,- Kč Dospělí:

55,- Kč Děti, studenti, důchodci:

290,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

KOUPIT VSTUPENKY ONLINE

Pomáháme přírodě