Zoo Ústí nadl Labem Zoo Ústí nadl Labem

Sungai Wain by uživil Robinsona

pondělí 25. ledna 2010

Po pul roce pobytu v Balikpapanu jsem se konecne dostal i do kempu Djamaludin v rezervaci destneho pralesa Sungai Wain, tedy na misto, kde jsem svoji praci v Indonesii pred peti lety zacinal. Tehdy to byl vyzkum hulmanu belocelych, pozdeji neformalni vedeni divize pro vyzkum, do ktere jako novi zamestnanci rezervace nastoupili moji byvali asistenti. Ted uz se sem z mangrovu dostavam jenom sporadicky a vic nez vyzkum je to uz jen prijemna relaxace a obnoveni sil pred navratem do kolotoce ochranarske prace ve meste a v zalivu.

Po dlouhem odkladani jsem ted v Djamaludinu stravil aspon jeden tyden, spolecne s Alesem Dolnym a Danem Bartou, kteri se sem vratili po puldruhem roce pokracovat v pruzkumu vazek. Dorazili opet se sitkami a skenerem, bez smrticek, protoze vazky namisto klasickeho napichovni na spendliky skenuji a zalohuji na harddisku. Tentokrat uz s sebou nemeli lednicku, kterou jsme predloni v Balikpapanu dost pracne shaneli a komplikovane dopravovali 8 km pralesem do kempu. Jen abychom zjistili, ze generator lednici neutahne, takze namisto pristroje na znehybnovani vazek se z ni stala jen pomerne draha odkladaci skrinka a po dalsim komplikovanem transportu zpatky z kempu pak svatebni dar pro Marjuniho dceru. Ostatne se vzapeti ukazalo, ze tropicke vazky pri skenovani docela spolupracuji a k jejich rezignaci staci uz jen pobyt v entomologickm sacku. Obcas je sice takova rezignace trvala, ale vetsina zvirat muze byt po ulozeni v digitalni podobe slavnostne vypustena. Je to urcite ten nejneinvazivnejsi entomologicky vyzkum, ktery kdy Sungai Wain zazil!

Prales v Sungai Wainu se za poslednich nekolik tydnu na cas zmenil k nepoznani! Gaby, ktera se sem uz taky dostava jen obcas na skok, mi uz v rijnu hlasila, ze stromy zacinaji kvest. A vzapeti nato zacaly i plodit. Prales je ted plny ovoce, ktere jsem doted neznal – rambutany, chlebovniky, ruzne duriany od drobnych plodu velikosti svestky az po koule o velikosti kokosaku. Taky manga, ktera kdyz padaji, bombarduji nizsi stromy a lamou vetve. A moje oblibena laskomina, garcinie neboli mangostin v ruznych druzich. Clovek se ji sice moc nenaji, ale chutna slastne!

Zvirata ted maji dobu hojnosti, coz je asi nejlip poznat na hlasech dzungle. Ze sirokeho okoli se sem sletli zoborozci. Je tu k videni vsech 8 bornejskych druhu a krik kazdeho z nich je uplne jiny, ale veskrze stejne hlasity a daleko slysitelny. Kdyz tihle obrovsti ptaci preletavaji nad korunami stromu, je mavani kridly slyset asi tak jako kdyz na rybnice vzletaji labute. Medvedi v tehle dobe hojnosti prechazeji na zcela vegetarianskou stravu a skoro nic jineho nez plody nezerou. A mezi opicemi nejspis probehlo mensi stehovani narodu, protoze hulmany belocele ted slycham uplne z jinych mist nez jak jsem na to byl zvykly (moje snaha nahravat jejich volani diky tomu skoncila fiaskem...). Gaby a Ali tehle bonanzy nedavno vyuzili a vypustili do pralesa Bebu, samicku makaka vepriho, na ktere jsem se pred par tydny ucil nahravat opici hlasy. Behem par dnu, ktere v lese stravila v kleci, se naucila pozirat garcinie a jine mistni plody a po vypusteni na Novy rok zmizela a nikdo uz ji nevidel.

Prakticky vsechno ovoce, ktere se ted v lese najde, je pozivatelne. A vetsinou i prekvapive dobre. Po pocatecnim zdrahani jsem je zacal jist skoro bez vyberu a nasi asistenit Fitri s Ulirem taky obcas par plodu donesli. Jednou prisli s velkym durianem a pridali ho do hrnce se sladkou cockovou polivkou. Pro nekoho je durian ta nejvetsi lahudka. Ja patrim k tem ostatnim, pri priblizeni k aromatickemu plodu durianu se mi zveda zaludek a po jeho poziti mam potrebu zvracet. Tentokrat jsem se ze slusnosti a zvedavosti premoh a trochu te polivky jsem do sebe dostal. A musim rict, ze lesni durian neni zas az takova pachut jako ten zahradni. Kdybych nevedel, co jim, snad by mi dokonce i chutnal!

Je to zkratka prales, jaky jsem doted neznal. Donedavna mi pripadaly dost legracni vsechny knizky o trosecnicich jako byl Robinson, kteri se po navratu z pralesa vzdycky vraceli s nusi plnou bananu a jineho tropickeho ovoce. V destnem pralese vetsinou neni moc co jist, coz ostatne vim moc dobre z doby, kdy jsem dorazil se tremi dolary v kapse na Madagaskar. Ale tentokrat by Sungai Wain Robinsona opravdu uzivil! Jenze ne moc dlouho. Masove plozeni stromu trva kratce. Po par mesicich skonci a les bude zas po nekolik let zelena splet celulozy, fenolu a jedovatych alkaloidu. Opice se zase budou muset spokojit s mladym listim a roztrousenymi plody fikovniku, palem a nekolika malo stromu. Medvedi se zacnou zivit prevazne termity a jinym hmyzem. A velke tlupy prasat a hejna zoborozcu muzou znenadani zmizet a prestehovat se do jineho lesa.

A je otazka, co bude potom. Zkusenost z predchozich let rika, ze masove plozeni stromu v Sungai Wainu je predzvesti nastavajiciho sucheho roku, kdy v souvislosti s klimatickou oscilaci El Nino neprsi po nekolik tydnu nebo i mesicu v kuse a les zase zacina horet...

foto
foto
foto

přechodné období: březen, říjen

od 9.00 do 17.00 h Pokladny zoo:

od 9.00 do 17.00 h Pavilony:

do 18.00 h Areál zoo:

V březnu je horní pokladna otevřena pouze během víkendů.

více

přechodné období: březen, říjen

110,- Kč Dospělí:

55,- Kč Děti, studenti, důchodci:

290,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě