Zoo Ústí nadl Labem Zoo Ústí nadl Labem

Válka o Batang Toru

Válka o Batang Toru

Indonésie jsem si vždycky vážil jako demokratické země. Indonésie je veskrze zkorumpovaná, bez fungujících regulací a rozvíjející se bez rozumného plánování. Nicméně tu ale stále mají svobodu slova, což je docela velký kontrast oproti řadě jiných zemí na jihovýchodě Asie.

Řada sociálních a environmentálních problémů se tu řeší demonstracemi na ulicích a kampaněmi na sociálních médiích, a stále častěji také soudními spory, což občas připomíná víc anarchii než demokracii, na druhé straně je to v tuhle chvíli nejlepší způsob, jak mohou indonéští občané dění ve své zemi ovlivnit. To by se ale mohlo v příštích letech změnit.

Oblast Batang Toru, kam se v posledních letech pravidelně vracím za tapanulijskými orangutany, je jedním z míst, kde se začínají projevovat znepokojivé změny. V případě Batang Toru tyto změny přináší čínská iniciativa OBOR (One Belt, One Road), největší rozvojový projekt v historii lidstva. Znamená příliv mnohem větších peněz, silnější zájmy a menší ohledy, než jaké tu doposavad byly. Hydroelektrárna v Batang Toru (kterou formálně staví indonéská korporace NSHE, ale jediným investorem je Bank of China) představuje jeden z dílčích projektů této globální sítě infrastruktury, která má změnit směry toků přírodních surovin z celé východní polokoule směrem na Peking.

Proti přehradě v Batang Toru už dlouhá léta vystupuje řada mých kolegů, v čele s Gáby Fredriksson a Grahamem Usherem. Před pár měsíci jsem v jedné z Indonéských zpráv psal o návštěvě zástupce IUCN v naší výzkumné stanici, kde jsem si na vlastní kůži zažil, jak si korporátní zájmy snaží na svou stranu získat nejrůznější ekology a ochranáře. V případě IUCN se to nakonec (zatím?) nepovedlo, po této návštěvě a pár týdnech e-mailové komunikace dalo IUCN od případu ruce pryč,  nepostavilo se ani na jednu stranu. Také organizátoři indonéského primatologického kongresu (teď v září) mi prozradili, že jim NSHE nabídla peníze s tím, že na konferenci přihlásí své lobbystické příspěvky. I přes silné tlaky ze strany některých představitelů primatologické společnosti nakonec organizátoři peníze odmítli s tím, že na vědecké konferenci mohou přednášet jen výzkumníci a studenti. Jiní čelní představitelé indonéské vědy však finanční pomoc neodmítli a korporace tak začíná ochranářské kruhy rozdělovat na dva tábory.

Následovala série demonstrací před čínskými ambasádami a bankami po celém světě, jedna proběhla i v Praze. Firma reagovala tím, že zaplatila stovky Indonésanů a zorganizovala demonstrace pro stavbu přehrady. A obrátila se na organizaci PanEco, která zaměstnává Gáby a Grahama. Zakladatelce PanEco vyhrožovali tím, že bude celé organizaci zakázáno další působení v Indonésii a tím pádem skončí tři dlouhodobé výzkumné programy, největší sumaterské záchranné centrum pro
orangutany i jeden z klíčových programů návratu orangutanů do volné přírody. PanEco nakonec nátlaku podlehlo. Vzkazem na WhatApp propustili Gaby i Grahama a ze dne na den změnili taktiku. Uzavřeli o NSHE smlouvu o spolupráci, podle které by měli dohlédnout nad tím, že nová přehrada nebude mít na populaci zdejších orangutanů negativní dopad. Pro PanEco to znamenalo vlnu mezinárodních protestů a ztrátu reputace, ale asi jen dočasu. Když jsem se teď právě snažil na webu otevřít články, které PanEco za tento krok kritizovaly, všechny do posledního zmizely.

Jenže tím celý příběh nekončí. V dubnu byl na křižovatce v Medanu nalezen smrtelně zraněný Golfrid Siregar, environmentální právník a aktivista Freinds of Earth (Walhi Indonesia), jeden z čelních zástupců boje proti přehradě v Batang Toru. Pod okem měl modřinu, lebku rozbitou, oblečení zamazané hlínou, kosti končetin nebyly zlámané, jeho osobní věci zmizely. Motorka, která ležela vedle něj, byla téměř nepoškozená. I přes tyto nanejvýš podezřelé okolnosti policie jeho smrt vyhodnotila jako autonehodu, kvůli nálezu alkoholu v jeho žaludku, a dál ji nevyšetřuje. Ze zmizení jeho laptopu a dalších osobních věcí byli obviněni tři kolemjdoucí, kteří se Golfrida pokusili zachránit. Golfrid Siregar byl zapojen nejen do odboje proti hydroelektrárně v Batang Toru, ale i do soudních sporu s několika korporacemi, které v Indonésii zakládají plantáže palmy olejné a v dalších environmentálních a lidskoprávních sporech. Nikomu se nechce věřit, že jeho smrt byla jen nehoda.

A právě proto jsem urychlil sepsání a rozeslaní této zprávy. Friends of Earth požadují důsledné vyšetření smrti Golfrida Siregara, podporu mohou vyjádřit i velké ochranářské organizace.

přechodné období: březen, říjen

od 9.00 do 17.00 h Pokladny zoo:

od 9.00 do 17.00 h Pavilony:

do 18.00 h Areál zoo:

V březnu je horní pokladna otevřena pouze během víkendů.

více

přechodné období: březen, říjen

110,- Kč Dospělí:

55,- Kč Děti, studenti, důchodci:

290,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě