Evropské chovné programy

Evropské chovné programy (EEP) jsou nejvyšší úrovní ochrany pro řízený chov v lidské péči, které se týkají vybraných ohrožených druhů zvířat. První evropské chovné programy vznikly již v roce 1985 a účast na nich byla dobrovolná.

V současné době je podmínkou členů EAZA zapojení do mezinárodních chovných programů, což znamená také dodržování určitých pravidel. Výhodou je spolupráce mezi všemi chovateli v rámci EAZA, přehled o všech zvířatech chovaných v  zoo, které jsou členy EAZA, dále získávání zvířat bezúplatně, a to deponováním (= zapůjčení) nebo darem, komplexní spolupráce při ochraně druhu, získávání dalších zkušeností.

Jednotlivé chovné programy vede vždy koordinátor, který shromažďuje údaje o všech zvířatech v jednotlivých institucích, posuzuje podmínky nových žadatelů o chov konkrétního druhu. V případě narození mláďat rozhoduje o jejich přidělení do jednotlivých zoo, stejně tak v případě úhynu doporučuje zoo geneticky nejvhodnějšího jedince. Rozhodnutí koordinátora každá členská zoo respektuje, i když to není povinností. Ústecká zoo v současné době participuje v 35 chovných programech a díky tomu chová druhy, které by si v dřívějších letech nemohla dovolit.

Střední  úrovní je ESB (Evropská plemenná kniha), nižší úrovní je monitoring. Ochraně druhů, širšímu přehledu a získávání podkladů se věnují Poradní skupiny pro taxon (TAG).