Zoo Ústí nadl Labem Zoo Ústí nadl Labem

Vliv velikosti skupiny na reciprocitu čištění u lemura vari (Varecia spp.)

František Tymr

Katedra obecné antropologie, Fakulta Humanitních Studií Univerzity Karlovy, Praha
Školitel: Mgr. Stanislav Lhota, Zoo Ústí nad Labem

Probírání srsti (grooming) je jedním z nejnápadnějších projevů chování primátů, který má vedle hygienické funkce také důležitou funkci sociální. Proto se objevuje i v různých sociobiologických teoriích jako jsou hypotézy sociálního mozku či biologického trhu, kdy např. u šimpanzů a paviánů bylo doloženo "směňování" groomingu za jiné služby či užitky (koaliční podpora, přístup k potravě či mláďatům aj.). Vzhledem k tomu, že si zvíře samo nedokáže vyčistit některá nedostupná místa vlastního těla, může být čištění druhého zvířete směňováno opět za čištění; v takovém případě mluvíme o reciprokaci. U opic převládá sociální čistění jednostranné (jedno zvíře čistí, druhé je čištěno) s reciprocitou někdy okamžitou, ale někdy až po několika hodinách až dnech. Naproti tomu poloopic je čistění často vzájemné, kdy obě zvířata současně čistí i jsou čištěna a reciprocita je tedy bezprostřední. Tento rozdíl může souviset především s rozdíly v kognitivních a paměťových schopnostech těchto skupin, při vzájemném čištění je totiž směna okamžitá, zatímco při jednostranném čištění je postavená na předchozích interakcích, což je pro zvíře nutně kognitivně náročnější.

Cílem diplomové práce Františka Tymra, obhájené v roce 2007 na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, bylo popsat podobu sociálního čistění u lemura vari (Varecia variegata a Varecia rubra) v několika českých zoologických zahradách, určit podíl jednotlivých typů čištění a sledovat latenci mezi jednostranným a vzájemným allogroomingem a trvání vzájemného allogroomingu. A nakonec zjištěné poznatky o groomingu vztáhnout k velikosti skupiny. Hypotéza je taková, že situace v menších skupinách není tak náročná pro paměťové schopnosti aktérů a zvyšuje se tak pravděpodobnost výskytu jednostranného groomingu či delší latence jednotlivých kol (bouts) čištění. Naopak u skupin s vyšším počtem jedinců a komplikovanější sociální situací se předpokládá tendence k bezprostřední reciprokaci s kratší nebo žádnou latencí jednotlivých kol čištění. Tato práce pomohla objasnit, proč lemuři ve volné přírodě žijí většinou v malých, méně než desetičlenných skupinkách a téměř nikdy netvoří tlupy s několika desítkami jedinců, jaké známe u některých opic.

přechodné období: březen, říjen

od 9.00 do 17.00 h Pokladny zoo:

od 9.00 do 17.00 h Pavilony:

do 18.00 h Areál zoo:

V březnu je horní pokladna otevřena pouze během víkendů.

více

přechodné období: březen, říjen

110,- Kč Dospělí:

55,- Kč Děti, studenti, důchodci:

290,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě