pekari páskovaný Pecari tajacu

třída: Savci

Rozšíření

Zajímavost

Pekariové patří spolu s prasatovitými do nadčeledi štětinatců. Na rozdíl od prasat jsou však vývojově pokročilejší, jejich špičáky míří dolů a mají složitější žaludek. V některých oblastech dokážou žít v blízkosti lidských osídlení a živit se prohledáváním košů, popelnic a kompostů. Zároveň se jedná o pravděpodobně jediná zvířata, která ve své domovině dokáží spásat i opuncie, tedy kaktusy s ostrými trny.

Bylo prokázáno, že samci pekari se nepáří se svými potomky, proto je nutné při chovu ve skupinách samice občas obměnit. Zde je možné narazit na problematické zařazení nového jedince do skupiny, zvířata se poznávají podle pachu a neznámé zvíře napadají a mohou ho i usmrtit.

Jsou velmi nebojácní, v případě ohrožení neváhají použít své ostré zuby a kly. Vystrašený výkřik jedince může způsobit útok celého stáda. Jsou známy případy, že se skupina pekariů byla schopna ubránit i jaguárovi. V zoologických zahradách se stává, že pokoušou návštěvníky, kteří se je pokusí pohladit nebo nakrmit z ruky. O jejich nebojácnosti svědčí legenda jihoamerických indiánů kmene Guaraní, kteří si vyprávějí o bájném netvorovi Ao ao, což je napůl člověk, napůl pekari, který ovládá prales a žere lovce, kteří zabíjeli víc zvířat, než potřebovali nebo jinak porušovali zákony života v pralese.

Ohrožení

Pekari páskovaný je v současné době široce rozšířen a vyskytuje se v různých biotopech. Proto je zatím vyhodnocen jako mírně ohrožený druh. Vzhledem k pokračujícímu ničení stanovišť a nadměrnému lovu je nutné pekari dále sledovat a chránit.

sobota 22. března 2014