sup himálajský Gyps himalayensis

třída: Ptáci

sup himálajský
Kde mě najdete v ústecké zoo

Třída

ptáci

Řád

dravci

Čeleď

jestřábovití

Velikost

délka těla až 130 cm, hmotnost 8 - 12 kg

Potrava v přírodě

mršiny velkých savců

Rozmnožování

snáší 1 vejce, doba inkubace cca 55 dní

Biotop 

horské oblasti

 

Rozšíření

Zajímavost

Ve volné přírodě supy himálajské najdeme v oblasti pohoří Himálaj, v Nepálu, Pákistánu, Indii, Barmě a Číně, přičemž preferují nadmořskou výšku v rozmezí 1500 – 4000 m.

S rozpětím křídel 260 – 310 cm patří mezi největší druhy supů. Rozložitá křídla jim dovolují plachtit.

Je to masožravec a živí se hlavně mršinami velkých savců, výjimečně uloví mládě nebo menší zesláblé zvíře. U mršiny se nerad zdržuje s ostatními supi a nově příchozí od nalezené mršiny agresivně vyhání. Díky dlouhému krku s krátkým prachovým peřím se může dobře prohrabovat hluboko v mršině, aniž by se příliš ušpinil. 

Je to denní živočich. Za potravou vyráží brzy z rána, kdy se oteplí a mohou se svést na stoupavých vzdušných proudech. Celý den pak obvykle plachtí a svým vynikajícím zrakem hledají potravu. Po západu slunce se vrací domů.

Supi žijí v párech nebo malých hejnech s dalšími až šesti páry.

Hnízda si obvykle budují pod skalními převisy. Samice snáší jen jedno vejce a v sezení se střídají oba rodiče.

Za deště nebo v husté mlze zůstávají doma pod svým převisem – s mokrým peřím se jim obtížně létá. 

Ohrožení

Supů himálajských v přírodě ubývá. Na vině je antibiotikum diclofenac, kterým je léčen lidský dobytek a zůstává ve tkáni mršin. Pro supy je tento lék smrtelný, během několika dní po pozření dochází k selhání ledvin a následnému úhynu.

 

 
id:2012

pondělí 9. ledna 2006

letní sezóna: duben - září

od 9.00 do 18.00 h Dolní pokladna:

od 9.00 do 18.00 h Horní pokladna:

otevřeny Pavilony:

do 19.00 h Areál zoo:

více

letní sezóna: duben - září

140 Kč Dospělí:

70 Kč Děti, studenti, důchodci:

370 Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě