kur domácí Gallus gallus f. domestica

třída: Ptáci

Třída

ptáci

Řád

hrabaví

Čeleď

bažantovití

Velikost

délka těla 42 - 75 cm, hmotnost 0,5 - 4,5 kg

Potrava v přírodě

části rostlin, bezobratlí

Rozmnožování

snáší 60 - 220 vajec za rok, doba inkubace 21 - 22 dní

Biotop 

domestikovaný druh

 

Zajímavost 

Všechna plemena kura domácího pochází pravděpodobně z kura bankivského, lesního kurovitého ptáka žijícího v jihovýchodní Asii. Plemena se podle základních vlastností dělí na nosná, masná, plemena s kombinovanou užitkovostí, bojovná a okrasná plemena. Existují i zakrslá plemena slepic, která jsou původní, např. Sebritky a Bantamky. V současné době existuje nejméně 200 potvrzených plemen. Liší se celkovou postavou (podle toho, zda se jedná o plemeno masné nebo nosné) i zbarvením. Vždy je však zachována pohlavní dvojtvárnost. Kohout má větší hřebínek a laloky než slepice, delší ocasní pera a je celkově mohutnější.

Kohouti bývají plodní zhruba od 7 měsíců věku. Sezení na vejcích trvá přibližně 21 dní, u větších vajec i o 1-2 dny déle. Slepice může snášet vajíčka od 4-6 měsíců věku, nicméně kvočnou se stává až později kolem 12. měsíce. Po snesení oplozených vajec začíná období kvokání, kvočna sedí na vejcích a přijímá málo krmiva. Kuřata jsou nekrmivá (žerou sami, nekrmí je rodiče), kvočna je vodí asi 6 - 7 týdnů. Obvykle po dosažení 5-6 let slepice již vejce nesnáší nebo snáší málo, v této době také přestává být plodný i kohout. Kuři domácí obecně žijí společenským způsobem v hejnech. V hejnech také hnízdí. Každé hejno má svou vnitřní hierarchii - pokud jednu slepici zabijeme nebo odebereme z hejna, bývá hierarchie chvíli narušena, ale opět se obnoví. Pokud naopak do hejna přidáme nového jedince, může být hejnem zabit.

Domestikace proběhla před několika tisíci lety, první domestikované slepice se však pravděpodobně chovaly hlavně pro kohoutí zápasy. Ty jsou v současné době zakázány ve všech západních zemích.  Již ve Starověkém Egyptě znali chov na maso a dokonce již i na vejce (podle dochované písemné zprávy je choval faraón Thutmos III. v Botanické zahradě v Karnaku). Ve středověku to byli hlavně okrasní ptáci chovaní na dvorech a v parcích šlechty.  V 6. stol. papež Řehoř I. Veliký prohlásil kohouta za symbol křesťanství a v 9. stol. Mikuláš I. Veliký začal umísťovat kohouty na věže kostelů (korouhve). Chov ve velké míře probíhá až od počátku 19. stol. První výstavy kura domácího se konaly od konce 19. století. V roce 2003 bylo na světě chováno přes 24 miliard domácích kurů, což z nich činí nejpočetnější ptačí druh vůbec.

Ohrožení 

Jedná se o domestikovaný druh, který se ve volné přírodě běžně nevyskytuje, proto se jeho stavy nesledují. V chovech se s ním setkáváme hojně téměř po celém světě.

 
id:10125

úterý 15. března 2022

letní sezóna: duben - září

od 9.00 do 18.00 h Dolní pokladna:

od 9.00 do 18.00 h Horní pokladna:

otevřeny Pavilony:

do 19.00 h Areál zoo:

více

letní sezóna: duben - září

140 Kč Dospělí:

70 Kč Děti, studenti, důchodci:

370 Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě