Zátoka nosatých opic (červenec - srpen 2022)
Poslední dva měsíce byly především ve znamení vzdělávání a výzkumu. Rozrostl se tým našich učitelů. A zatímco dál probíhá velké sčítání populace kahau nosatých, zapojili jsme se i do inventarizace flóry mangrovů na území plánovaného nového hlavního města. Koncept zeleného hlavního města má stále vážné slabiny.
Zatímco se například počítá s uzavřením hnědouhelných dolů, těžba uhlí zatím spíše nabírá na obrátkách. Místní vláda toleruje i řadu přestupků v sousední průmyslové zóně Kariangau, ať už jde o nedůsledné povolení výstavby slévárny na niklovou rudu nebo o přehlížení spekulací s pozemky, vypalování lesa a ilegální těžbu dřeva. Alespoň v jednom případě, na řece Wain, se však přeci jen podařilo přimět vládu k zásahu proti ilegální výstavbě.
1. Inventarizace flóry mangrovů odhalila výskyt ohroženého druku stromu
Inventarizace rozmanitosti fóry v mangrovech na území budoucího hlavního města představuje iniciativu indonéského národního ústavu pro výzkum a inovace (Badan Riset dan Inovasi Nasional, BRIN). V doprovodu našeho týmu sbírali botanikové z BRINS po 10 dnů herbářové položky a vzorky DNA vyšších rostlin i velkých řas.
Mangrovy jsou oproti jiným typům tropického lesa druhově chudé. V předchozích letech jsme v mangrovech v Balikpapanském zálivu zaznamenali 38 druhů vyšších rostlin, což je pro tento typ ekosystému velmi vysoké číslo. Stále však nalézáme další druhy. Tentokrát jde o malý strom Camptostemon philippinense, který se nám zatím podařilo najít v jediném exempláři. V Červené knize IUCN je tento strom klasifikován jako ohrožený druh s populaci posledních asi 1200 dospělých plodících jedinců. Balikpapanský záliv představuje západní limit rozšíření toto druhu, endemického pro centrální Indonésii a Filipíny.
2. Už víme, kdo zničil 20 hektarů mangrovů na řece Wain
Vzhledem k velké rozloze Balikpapanském zálivu není možné pravidelně monitorovat každý jeho kout. Tak se stalo, že jsme kácení mangrovů na řece Wain v jihovýchodní části zálivu odhalili teprve poté, co už byla zničena velká plocha asi 20 hektarů. Případ jsme nakonec odhalili díky informacím od spřátelené nevládní organizaci ProNatura z ledna 2022 a díky následné analýze satelitních snímků doktorandským studentem Tadeášem Toulcem. Odhalení pachatele, který za zničení lesa zodpovídá, stejně jako i jeho pohnutek, však trvalo několik měsíců.
V březnu jsme zničení mangrovu nahlásili zastupitelstvu města Balikpapanu. Teprve nyní však místní úřady potvrdili, že pachatelem je společnost PT. Edika Agung Mandiri (PT. EAM). Místní vláda korporaci povolala a už třikrát ji vyzvala, aby podala vysvětlení. PT EAM ale nezareagovala ani jednou. Vláda proto v místě vykáceného mangrovu instalovala tabuli se zákazem jakékoli činnosti, dokud korporace nepodá vysvětlení. Na místě
tak nyní neprobíhá žádná výstavba.
O konkrétních důvodech vykácení mangrovu na řece Wain tak zatím do jisté míry spekulujeme. Ze sociálních médií jiného vládního úřadu, který zodpovídá za vyhledávání investorů přidělování povolení k podnikání (Dinas Penanaman Modal dan Perizinan Terpadu Kota Balikpapan, DPMPT) má PT. EAM v plánu na místě vybudovat kanceláře, sklady a zkušebny pro zatím blíže nespecifikovaný průmysl.
3. Vláda povolila pokračování výstavby továrny na zpracování niklu
Na konci roku 2021 zničila společnost PT. Mitra Murni Perkasa (PT. MMP) rozlehlé území pobřežních lesů v centrální části Balikpapanského zálivu za účelem vybudování továrny na zpracování niklu. Vláda této společnosti udělila za odlesněné území bez patřičných povolení sankci, která zahrnuje povinnost obnovit 14,4 hektarů mangrovu. O účinnosti této sankce ale máme velké pochybnosti, jak dokládají předchozí snahy různých korporací o obnovu mangrovů sázením nevhodných sazenic na nevhodných místech. Snažíme se upozornit úřady na to, že podobné formální sankce mohou povzbudit další společnosti k dalšímu ilegálnímu odlesňování. Prozatím hledáme jinou cestu, jak bychom mohli proti společnosti PT. MMP zasáhnout.
4. Přibývá spekulací s pozemky v průmyslové zóně Kariangau
Průmyslová zóna Kariangau (KIK) představuje velkou hrozbu pro celý Balikpapanský záliv od roku 2012, kdy došlo k jejímu rozšíření na sever do oblasti lesa s vysokou ochranářskou hodnotou. Vidina průmyslové výstavby je totiž magnetem pro mafii pozemkových spekulantů. Ti nyní operují na dvou různých místech zalesněné oblasti. Vybudovali zde malou usedlost s dřevěnou chatkou a přístavem a začali s kácením lesa v jejím
širokém okolí. Nešlo však jen o kácení, neboť satelit NASA na tomto pozemku zaznamenal i jeden požár. Teprve v srpnu bylo ničení lesa přerušeno, údajně proto, že doěly peníze na výplaty nájemných sil. Se spekulacemi s pozemky by mnoho souviset i vybudovaní nové ilegální cesty, která se odvětvuje z kontroverzní rozestavěné silnice k mostu na ostrov Balang. Přesný účel výstavby cesty ale zatím neznáme, doposud ji totiž nikdo nevyužívá.
5. Na území budoucího hlavního města se urychluje těžba uhlí
Nové hlavní město Indonésie, které má zasahovat až k Balikpapanskému zálivu, má být vybudováno podle konceptu „smart dan green city“. To nutně zahrnuje i ukončení těžby hnědého uhlí na jeho území. Jenže blížící se konec těžby zřejmě naopak urychluje těžbu stávající. Podél pobřeží totiž opět přibývá terminálů, ve kterých je uhlí nakládáno na pontony. Zdá se, že se těžební společnosti snaží maximálně využít času, který jim ještě zbývá.
6. Rozrůstá se program environmentální výchovy
Od začátku nového školního roku již v Balikpapanském zálivu pracují dva týmy, které vyučují nové kurikulum Education4Cnservation (E4C). Znovu se k nám totiž připojila Anna Asrani a její organizace Landing, která
environmentální výchovu v zálivu vyučovala před začátkem pandemie Covid-19. Landing nyní vyučuje v Kampung Baru, v průmyslověrybářském předměstí Balikpapanu při pobřeží zálivu, a na 3 dalších školách ve
městě Balikpapanu dál od pobřeží. Stejné kurikulum v Balikpapanu vyučuje i další tým učitelů, ovšem nikoli na pobřeží Balikpapanského zálivu, nýbrž na pobřeží Makassarského průlivu na opačném konci města. Třetí z týmů pod vedením Yolandy pak pokračuje ve vyučování ve vesnici Jenebora na pobřeží zálivu, tak jako v loňském roce. Všechny 3 týmy prozatím pracují jen na mateřských školách.
Prvních několik lekcí v novém školním roce je tak jako vloni věnováno poznávání běžných přírodnin v našem bezprostředním okolí. Děti se na těchto přírodninách učí schopnosti pozorování a vyzkouší si i jednoduché pokusy a řadu her. V dalších úlohách využívají přírodniny k výrobě výkresů (otiskováním na papír) nebo třeba k hraní hudby.