Zoo Ústí nadl Labem Zoo Ústí nadl Labem

Aye - aye z Madagaskaru

Aye-aye neboli ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis), známá také jako Morris z animovaného filmu Madagaskar, je asi nejpodivnější z pozoruhodné skupiny poloopic lemurů. Ačkoli tak jako ostatní madagaskarští lemuři patří mezi primáty, tedy do stejné skupiny kam se řadíme i my lidé, stavbou těla a chováním v mnohém připomíná spíš obrovskou veverku.

Foto: Tomáš Jůnek

Foto: Tomáš Jůnek

Aye-aye neboli ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis), známá také jako Morris z animovaného filmu Madagaskar, je asi nejpodivnější z pozoruhodné skupiny poloopic lemurů. Ačkoli tak jako ostatní madagaskarští lemuři patří mezi primáty, tedy do stejné skupiny kam se řadíme i my lidé, stavbou těla a chováním v mnohém připomíná spíš obrovskou veverku. Veverky se totiž na ostrov Madagaskar nikdy nedostaly, stejně tak jako ani datlové, a tak aye-aye využila volnou ekologickou příležitost a přizpůsobila se k vyhledávání potravy veverek, strakapoudů a datlů – dřevokazného hmyzu a jader tvrdých ořechů. K jejich vydobývání je vybavena speciálním hlodavým chrupem a dvěma unikátními prsty. Třetí prst je tenký a kostnatý a aye-aye s ním poklepává na skořápku ořechů a na povrch dřeva tak jako datel tluče do suchých kmenů zobákem. Svýma velkýma blanitýma ušima pak dokáže zachytit odražené zvuky a tím prozkoumává vnitřní strukturu semen a chodbičky dřevokazného hmyzu. Ke potravě se dovede prohlodat pomocí silných dlátovitých řezáků, připomínajících zuby hlodavců. A nakonec do dutiny zasune jeden ze svých dvou speciálních prstů, aby ven vydobyla skryté sousto. Tenký třetí prst používá k jemné citlivé práci, jako je lov termitů v jejich chodbičkách. Silný a dlouhý čtvrtý prst pak použije k hrubé práci, jako je vyškrabování kokosu uvnitř kokosového ořechu.

Současný výzkumný pracovník ústecké zoo Stanislav Lhota společně se studentem katedry zoologie Univerzity Karlovy Tomášem Jůnkem odjeli v roce 2003 na Madagaskar, aby tam sledovali několik jedinců aye-aye v prostředí, kterému se tento druh lemura adaptoval – v zemědělské krajině. Zajímalo nás, jak se tomuto novému typu prostředí přizpůsobil.

Foto: Tomáš Jůnek

Foto: Tomáš Jůnek

Aye-aye je noční zvíře, takže i naše pozorování probíhalo v noci, od chvíle co zvíře vylezlo ze svého hnízda až do doby, kdy se nad ránem uložilo zpět ke spánku. Pozorovali jsme izolovanou populaci zvířat na ovocné plantáži ostrůvku na řece Mananara. Každé ze zvířat dostalo své jméno – Goméz, Lucy, Koulič, Rarach, Darja, Billi a Fester. Během sedmi měsíců téměř každodenního pozorování jsme postupně poznali jejich noční program, potravní záliby i sociální vztahy. Jejich hlavní potravou byly kokosové ořechy, kterých během noci otevřelo každé zvíře svým hlodavým chrupem několik. Stará samice Lucy měla zvláštní zálibu – byla totiž alkoholička! Slézala na zem a otevírala takové ořechy, které tu ležely už dlouhé týdny a jejich obsah už notně kvasil. Dvouletý sameček Rarach měl zase jiné záliby. Složité technice otevírání ořechů a vyhledávání dřevokazných larev se teprve učil a prozatím mu to příliš nešlo. Připojoval se proto často k dospělým aye-aye během jejich samotářských nočních toulek a sledoval je při jejich práci. Ale nezůstávalo jen u pozorování – pokud dospělá aye-aye například z kmene stromy vydobývala nějaký hmyz, mladý výrostek Rarach k ní troufale přišel, naprosto bezohledně jí odstrčil a pokračoval v rozdělané práci. Dospělé zvíře po chvíli začalo vyhledávat potravu o kus dál, ale ne dlouho – po chvíli ho Rarach vyhnal i tam, a to se opakovalo zas a znova. Mladá aye-aye se tak zřejmě učí, kde a jak potravu hledat, a tato zkušenost je nejspíš natolik důležitá, že dospělí takové neurvalé chování altruisticky tolerují.

Foto: Tomáš Jůnek

Foto: Tomáš Jůnek

Ale skutečně nejvýš postavené zvíře na ostrově nebyl výrostek Rarach. Byla to jeho matka, stará samice Lucy. Tak jako u jiných lemurů, i u aye-aye jsou totiž samice často dominantní i vůči dospělým samcům. Jsou to mrzuté morousky, navzájem se nesnášejí a drží se pokud možno stranou všech ostatních zvířat. To samci jsou mnohem společenštější. Většinu noci sice také tráví osamoceně, ale jejich území se překrývají a tak se pravidelně potkávají. Často pak prohledávají suché větve ve dvou nebo i ve třech a mohou trávit i desítky minut hravými zápasy a honičkami. Jeden ze samců, Goméz, byl natolik společenský, že byl brzy všem ostatním doslova na obtíž. Celou noc pak procházel ostrůvkem skrz na skrz, volal a hledal, s kým by si hrál nebo ke komu by se připojil v nočních toulkách. Ostatní aye-aye se před ním měly na pozoru a jakmile se jeho volání začalo ozývat, leckdy raději změnily směr nebo se schovaly v listí.

Projekt byl ukončen, výsledkem jsou dva články v impaktovaných periodikách.

letní sezóna: duben - září

od 9.00 do 18.00 h Pokladny zoo:

od 9.00 do 18.00 h Pavilony:

do 19.00 h Areál zoo:

V březnu je horní pokladna otevřena pouze během víkendů.

více

letní sezóna: duben - září

120,- Kč Dospělí:

60,- Kč Děti, studenti, důchodci:

310,- Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě