pralesnička Anthonyova Epipedobates anthonyi

třída: Obojživelníci

Třída

obojživelníci

Řád

žáby

Čeleď

pralesničkovití

Velikost

2 - 2,5 cm

Potrava v přírodě

drobný hmyz

Rozmnožování

snáší 20 - 30 vajíček

Biotop 

tropický deštný les

Zajímavost

Pralesnička Anthonyova, dříve označovaná jako Epipedobates tricolor, obývá okolí tekoucích potoků v džunglích Ekvádoru a severního Peru na tichomořské straně  Andského hřebenu.  Od klasických „dendrobatek“ se odlišují především tím, že mají ozubené čelisti,  jsou vůči jedincům vlastního druhu velice mírumilovné, takže jdou chovat ve větších skupinách a jejich pulci nejsou zas tak masožraví a kanibalističtí, takže mohou být chováni společně. V přírodě totiž samec nosí pulce místo do malých nádržek a cisteren bromelií hromadně do nejbližšího potoka. 

"Anthonky" dospívají zhruba v jednom roce, ale většinou spíš dříve. Samec umí začne krásně zpívat (stejně, jako ostatní pralesničky pouze ve dne) a lákat tak samičku. Samice naklade na list snůšku a samec pak vajíčka hlídá, vyhání od ní jiné žáby a pravidelně jí vlhčí. Po vykulení pulců je na zádech roznese do vody. 

Patří mezi tzv. šípové žáby, jed těchto žab využívají jihoameričtí indiáni k přípravě jedových šipek. Pralesničky mohou mít v sobě až 1 miligram jedu, což stačí k usmrcení 15 lidí, 10 000 myší nebo dvou slonů. Jed je alkaloidní batrachotoxin, napadá sodíkové kanály buněk, zabraňuje přenášení nervových impulzů a zanechává svaly v neaktivním stavu smrštění, což může vést k zástavě srdce nebo fibrilaci – chaotickému stahování srdečních síní.

Jed pralesniček souvisí s potravou, kterou konzumují. V kolumbijské džungli žerou jedovaté mravence, což posiluje toxičnost jejich jedu. V zajetí chované pralesničky dostávají k jídlu většinou nejedovatý hmyz, jako jsou octomilky a jejich jed bývá velmi slabý.

Jed žáby vylučují kůží na povrch těla a sekret navíc silně páchne, což má predátory předem odradit. Sekret slouží i jako ochrana před mikroorganismy - chrání pralesničky před plísňovými, bakteriálními a parazitickými onemocněními. 

 

Ohrožení

Tento druh je veden jako téměř ohrožený. Největším nebezpečím je pokračující kácení tropických pralesů.

pondělí 21. března 2022

Patron zvířete

Na můj chov v zoo můžete přispět jakoukoli částkou, minimálně však 1 000 Kč.

Informace jak se stát patronem

letní sezóna: duben - září

od 9.00 do 18.00 h Dolní pokladna:

od 9.00 do 18.00 h Horní pokladna:

otevřeny Pavilony:

do 19.00 h Areál zoo:

více

letní sezóna: duben - září

140 Kč Dospělí:

70 Kč Děti, studenti, důchodci:

370 Kč Rodinné vstupné (2 + 2):

více

Pomáháme přírodě